Mime Fest se stejně jako v minulých letech stal příležitostí setkat se s nejvýraznějšími představiteli v oboru pantomimy, obecně mimického divadla. V jeho bohaté historii totiž figurují jména jako například Boris Hybner, Bolek Polívka, Milan Sládek, ze zahraničních pak Wolfram von Bodecker, Alexander Neander, Red Bastard, Agustín Soler či Benoît Turjman. Letos byla tato „síň slávy“ doplněna o amerického klauna Petera Shuba a klenot nonverbálního divadla Nolu Rae. Dvě masterclass vedené těmito zkušenými lektory a umělci tvořily nosnou osu festivalu, obrazně páteř, od a k níž proudila jeho pulzující energie. Oba klauni a současně mimové, neboť Peter Shub původně studoval u Étienna Decrouxe a Nola Rae u Marcela Marceaua, prodchli atmosféru svým charismatem a uměním. Obzvlášť Nola Rae si všechny přítomné získala svým neobyčejně lidským přístupem, svou laskavostí a skromně předávaným mistrovstvím. Zatímco během hodinu a půl trvající one man show Stand Up and Fall Down se Peter Shub představil jako komik s postupně utlumujícím se wow efektem, Nola Rae svou noblesu nikdy neztratila. Ačkoli svou aktivní hereckou kariéru již ukončila, věnovala mnoha zájemcům o debatu svůj čas v pořadu nazvaném Setkání s legendou a mimořádně vystoupila na závěrečném gala Mime Evening s krátkou etudou Nola’s Nasty Mime. Účast exkluzivní osobnosti světového mimu byla ozdobou letošního ročníku, během kterého díky ní nechyběla upřímně myšlená připomenutí jubilejního stého výročí narození Marcela Marceau.
Programová skladba s divácky již osvědčenými hosty a přitažlivými tituly se letos utlumila ve prospěch významně posilující linie experimentální a mladé tvorby, která zahrnovala práce absolventů Katedry nonverbálního divadla pražské HAMU, a dále nabídla příležitost umělcům napříč generacemi prezentovat se formou sólových etud v žánru pantomimy, tance či nového cirkusu v rámci znovu oživeného komponovaného programu Open Mime Stage. Mezi vystupujícími se objevili nejen začínající, ale i světem úspěšně protřelí umělci. V bravurní etudě, jejímž základem byla dirigentská taktovka, oslnil italský mim Matteo Cionini. Zcela viditelně se také rozšířila nabídka pro rodinné publikum. A festival se po delší době opět úspěšně decentralizoval z Tylova domu do přilehlého okolí a jiných kulturních institucí města. Například, cirkusový artista Michal Mudrák postavil šapitó Cirko Hopley pod hradbami, aby hned třikrát srdečně pozval místní na čaj a perník do Teacrobatovy kuchyně. S každou vyprodanou reprízou, jichž má od své květnové premiéry v chomutovské cirkusové vesničce Cirkus Base desítky, získává jeho „překážkové pečení“ lehkost a šarm.
Trend vystoupit z divadelních prostor následovala i Simona Rozložníková, která v místním Městském muzeu a galerii uvedla pantomimickou site-specific performanci To&Jen, volně inspirovanou životem fascinující malířky Toyen. Rozpohybovaná instalace lidského těla v souzvuku s propustnými tkaninami a atributy odkazujícími k nonkonformní umělkyni (např. cigareta, plášť či tělesná nahota) strádala v časovém rozplývání s pocitem nekonečna, ale zároveň se autorce dařilo evokovat dekadentně obnažený svět u malířských pláten. Nezanedbatelný vklad absolventky byl v zařazení pohybových partitur na bázi mime corporeal. Velmi těsný vztah se zmiňovanou technikou s citem pro precizní detail pak především prokázal herecky všestranný Matěj Petrák, jenž se v sóle Memento Mori ponořil do výzkumu mrtvolnosti pantomimy v doslovném i obrazném slova smyslu. Tento umělec se díky své fyzické disponibilitě a věcnému rukopisu bezpochyby řadí mezi nadějné pokračovatele tradičního oboru zabělené tváře, avšak ve své „cynické“, punkartové rovině.
Mime Fest v Poličce má své nezaměnitelné kouzlo mezinárodně-komunitního projektu, jenž dávno přesáhl hranice okrajového oboru, jakým pantomima byla a je. Svou činností v divadelních sálech a letos též v atypických lokalitách, ale i díky doprovodnému programu ve formě tvůrčích dílen pro děti a mladistvé festival bezesporu popularizuje formy pantomimy, která zde, jak se ukazuje, již dávno překonala předsudky, že je pouze nápodobou skutečnosti. Ukázalo se zas a znovu, že je živoucím a stmelujícím uměním.
Psáno z festivalu Mime Fest, který se konal v Poličce od 20. do 23. září 2023.
Stand Up and Fall Down
Koncept, interpretace: Peter Shub
Teacrobat
Interpretace: Michal Mudrák
Režie: Vojta Švejda (Wariot Ideal, Divadlo bratří Formanů)
Hudba: Laco Deczi
To&Jen
Koncept, režie a hra: Simona Rozložníková
Kostýmy: Aleš Vancl
Foto: Nikolay Tretyachenko
Za podpory: HAMU
Memento mori
Autor, režie, hraje: Matěj Petrák
Vedoucí práce: Roman Horák
Hudba: Ivo Sedláček
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace