Dvě ze tří představení se odehrávaly ve vnitřních prostorách objektu. Obě sóla se vyznačovala velmi komorním nádechem a maximálním soustředěním. Agáta Jarošová se ve své práci nazvané Sa Présence proměnila v krkavce a během chvilky diváky přesvědčila, že se jako pták narodila. Interpretka a zároveň autorka tohoto díla se inspirovala souborem fotografií The Solitude of The Ravens fotografa Masahise Fukaseho. Její věrně propracované pohyby ve spojitosti s dlouhými útlými pažemi evokovaly let dravce a jeho nelehký život ve větvích i na zemi. Dlouhá černá nakrabacená sukně z těžšího materiálu a černou barvou pomalovaná horní část těla, nápadně připomínající peří, v celém konceptu vhodně dokreslovaly představu opeřence. Pro kontrast svého tmavého odění se Jarošová pohybovala na ohraničeném prostoru, který byl vysypán moukou. Celá inscenace přinesla černobílý zážitek z ptačího světa. Na černobílou náladu snadno navázal James Bachelor se svojí výpovědí o expedici na Antarktidu, kde strávil několik dní zavřený na lodi s vědci a měl prostor pozorovat sebe, své tělo, nedotčenou přírodu, moře a život na lodi. Všechny tyto aspekty se v jeho choreografii nazvané Hyperstance objevily. Jeho report z náročné cesty podkreslila podmanivá hudba evokující stísněnost a naléhavost. Bachelor měl opravdu mnoho času na to, aby pozoroval, jak funguje jeho tělo ve stísněných podmínkách, s lidmi, které nezná, na moři, odkud není cesta zpět. Druhá poloha jeho inscenace se zaměřila na pozorování života na lodi na moři. Interpret střídal naprosto minimalistické pohyby v prostoru. Scénograficky nepotřeboval nic než jen své šlachovité tělo oblečené do černých kalhot.
Černobílý večer rozbilo až venkovní představení, které bylo důkazem toho, že baroko a ghanská tradiční kultura mají mnoho společného. Jednalo se o rozjásaný hudebně-taneční happening, kdy na barokní hudbu a zpěv doslova dováděli ghanští i evropští hudebníci a tanečníci. Zněly i úryvky z opery Královny víl a Krále Artuše Henryho Purcella. Tato ukázka byla vůbec prvním propojením choreografa Jeana Gaudina, muzikoložky a varhanistky Barbary Marii Willi a Ghana Dance Ensemble. Miniatura byla vytvořena speciálně pro zelený dvorek s kašnou pražské Invalidovny. Toto uskupení se představí ve Žďáře nad Sázavou s choreografií nazvanou The Banket, která se připravovala rok, stejně tak bude možné vidět sólo Sa Présence. Návštěvníci letošního festivalu Korespondance se tak mají na co těšit.
Psáno z představení 25. června 2019 v prostoru Invalidovna, Praha.
Sa présance
Choreografie a interpretace: Agáta Jarošová
Hudba: Oöphoi – Space Forest
Hyperspace
Choreografie, interpretace, koncept : James Batchelor
Hudba a zvykový design: Morgan Hickinbotham
Produkce, koncept: Bek Berger
Světelný design: HØV (Matthew Adey)
Design tetování: Amber McCartney
Come if you dare
Hudební režie: Barbara Maria Willi
Choreografie: Jean Gaudin
Taneční interpretace: Ruhia Sadik Maltiti, Ruben Kumade
Perkuse: Daniel Brown, Christopher Ametefe
Housle: Lucie Krajčírovičová
Flétny: Anežka Levová
Violoncello: Michael Rajtmajer
Zpěv: Zuzana Barochová, Vilém Cupák, Matěj Benda, Kenneth Maciver
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?