Plán B – Existence náhod

Veselá pohybová hříčka o tom, jaké to je, když věci v životě nevycházejí, jak by měly, ale zároveň i o tom, že alternativy jsou vlastně také fajn. Lidské sebekontrole jsou v inscenaci Plán B úmyslně kladeny překážky a je vystavena vlastnímu pozorování a zkoumání. Snaží se vyrovnat s celkem přirozenou potřebou člověka „lajnovat“ si (nejen svou) životní cestu. Klade nám otázku: „Je nutně plán B horší než plán A?“

3. 3. 2017 recenze

Autor Barbora Pokorná

Maďarský choreograf a tanečník László Fülöp společně s Halkou Třešňákovou vytvořili produkci složenou z kratších komicky laděných obrazů. Některé byly téměř ryze taneční, ale v základech autoři spíše stavěli na groteskně nadsazené pohybové hře kombinované se slovem. Vzhledem k tematicky univerzálnímu duchu, ale i národnostní různorodosti, v nichž se Plán B nese, je poměrně logicky zvoleným jazykem angličtina.Plán B měli možnost zhlédnout návštěvníci 15. ročníku mezinárodního festivalu nového divadla Malá inventura, který se mimo jiné konal v Alfrédu ve dvoře, kde proběhlo i toto představení.

Princip inscenace je poměrně jednoduchý. Dvě kontrastní postavy se ocitnou na hrací ploše a postupem času se dostávají do různých situací, které musejí navzdory svým plánům řešit jinak. Vztah mezi nimi není pevně definován. Fakt, že se jedná o muže a ženu, je chvílemi podstatný, ale jindy zcela pozbývá na významu. Jednotlivé scény jsou dokreslovány světelným laděním.

V okamžiku, kdy vystupuje jenom jedna postava sama za sebe, jsou velmi často používány jen ostré kužely světla zářící do úplné tmy. Naopak při společném hraní jsou světla laděna pouze do jedné barvy. Jako například ke konci, kdy celé jeviště zahalí lacině červená záře a oba aktéři, jen v prádle, vedou podivný rozhovor „o ničem“. To vše probíhá ve zcela klidném postoji, pouze za „letu“ umělého motýla, který se stále třese díky pohybu pružiny, k níž je nenápadně připevněn. To zdůrazňuje kontrast mezi statickým a pohyblivým a vytváří napětí, které se přenáší na vztah postav.

V Plánu B jde především o neustálé střídání skečů vyplněných více či méně známými gagy. Tím, že se inscenace snaží zachytit různé životní situace, do kterých se běžně dostáváme (od samoučení angličtiny až po lekci jógy, na které si mezi všemi jogíny můžeme připadat jako jediní s kostmi), má její zdánlivá nesourodost jasné opodstatnění.

Jedná se zkrátka o jakousi koláž situací, jež všechny do jedné nevycházejí podle plánu. Následně se divákovi naskýtá pohled na jedince, kteří si musejí najít jinou cestu, než jakou zamýšleli. Inscenace silně pracuje s až absurdně komediální rovinou. Vysmívá se lidskému plánování i potřebě stoprocentně ovládat celý svět a poukazuje na to, že ač se budeme snažit sebevíc, naše existence je podmíněna řetězem náhodných pokusů a omylů, a není nic, čím bychom tuto skutečnost mohli změnit.

Psáno z představení 25. února 2017 v rámci festivalu Malá inventura, Alfréd ve dvoře.

Plán B – Timothy and the Things
Hudba: Antonín Dvořák (Slovanské tance, op. 72)
Režie: László Fülöp
Světelný design: František Fabián
Premiéra: 22. května 2016