Minimalista se sekáčkem na maso

Etienne Manceau. Foto: Archiv festivalu Cirkopolis.

Autor Alexej Byček

Sál Akropole byl pro účely představení přestaven do podoby půlkruhové arény, v jejímž centru se nacházel intimní „pokoj“ hlavního hrdiny ohraničený lepicí páskou. Tuto domnělou hranici udržoval interpret celou dobu, dovnitř vcházel pouze přes (znovu lepicí páskou) naznačenou rohožku, přičemž diváci, které si do jevištního apartmánu zval, bez zaváhání přistoupili na iluzi a sami také nikdy nevešli nebo neodešli jinudy.

Uvnitř iluzorního pokoje se nacházel malý a nízký stolek, kobereček a vzápětí po příchodu si Etienne rozložil i skládací židli. Celé představení se podobně jako scénografie neslo v duchu minimalismu. Kouzelník téměř nevstával ze židle a většinu akcí, které se odehrávaly mimo jeho stolek, řešil důmyslnou hrou s rekvizitami – zejména vysouvacím metrem, který mu sloužil jako prodloužená ruka. Hlavní postava pak byla zároveň tichým pozorovatelem i pozérem, který dával na odiv své dovednosti. Pozérství však bylo (oproti klasickým cirkusovým kouzelníkům a artistům, kteří na sebe strhávají pozornost okázale) ukázané spíše dvěma typy jemného úsměvu. Jedním, po každém povedeném triku, dával najevo, že se pyšní tím, co umí. Druhým, šibalským a dětským, který použil po každém (většinou záměrně) nepovedeném triku, říkal: „…to nevadí, to skutečné číslo přijde teprve nyní.“

Hlavní postava byla totiž fyzicky dospělým dítětem, které sice udržovalo určité společenské dekorum, ale ve skutečnosti v každé další chvíli přicházelo s hravými nápady, novými vynálezy a způsoby, jak netradičně využít rekvizity. Všechny triky byly evidentně pečlivě nazkoušené, jako když kostka cukru, kterou si položil na spouštěcí tlačítko rychlovarné konvice, byla při uvaření vody vypínačem odpinknuta přesně do šálku čaje. Vrcholem pak byl závěr, který ve zdánlivě jednoduchém čísle nesl skutečné nebezpečí pro Etiennovo zdraví. Kouzelník si totiž během představení dával na prsty levé ruky smotané roličky papíru, které asi trojnásobně prodlužovaly délku prstů. Na konci vytáhl prkénko, sekáček na maso a začal papírové roličky ve velmi rychlém tempu osekávat. S tím pokračoval do chvíle, než při krájení došel ke svým prstům. Trik zvládl celý a nezraněný. A až když sekáček s lehkostí zasekl hluboko do svého miniaturního stolu, začali si diváci uvědomovat sílu scény, která se před nimi odehrála. 

Potlesk zvládl v podobném duchu jako většinu představení, když sebevědomí své postavy projevoval decentní mimikou a odmítnutím kytice od jedné z divaček. Představení Vu bylo vlastně celkem krátké (asi 45 minut), ale s napětím a humorem pracovalo tak promyšleně, že pobavilo více než leckterá celovečerní komedie.  

Psáno z představení 18. února 2015 v rámci festivalu nového cirkusu Cirkopolis, Palác Akropolis.  

Vu
Hraje: Etienne Manceau
Konzultant: Sylvain Cousin