Louskáček od Burkicom: Jiskřivý rej v duchu vánočního kouzla

Louskáček. Foto: Vojtěch Brtnický,

Autor Kristina Soukupová

Jevištní prostor sálu v La Fabrice je speciálně upraven: diváci sedí na dvou protilehlých stranách jeviště, které má kulatý tvar arény. Dominantním prvkem je velký lustr s mnoha rameny, které tvoří lampičky. Třetí stranu jeviště dotváří místo pro kapelu. Na začátku přichází mezi nás půvabná dívka (Barbora Bočková), která se evidentně chystá na vánoční slavnost. Ráda by přivítala hosty, ale zatím je sama. Pomocí lampiček zaměřuje v hledišti, plném natěšených dětí, jednotlivé muzikanty, kteří vždy zahrají krátké sólo, aby tak uvedli svůj nástroj do děje. Jsou schovaní v různých částech hlediště a přirozeně hned na začátku boří předěl mezi tím, co se odehrává uvnitř a vně divadelního prostoru. 

Polechtají tak zájem obecenstva, které krátce poté propuká v nadšený smích, když dívku na jevišti překvapí obrovský barevný plyšový medvídek. Jako oživlá hračka přiskotačí za ní tanečník s velikou maskou na hlavě. Následují ho další dva a pomyslná Klárka (dětská hrdinka z tradičního Louskáčka) je stržená tanečním vírem pod vedením rozkošných a lehce neohrabaných medvídků. Rozpor mezi obří hlavou a ladným tělem působí veselí i podněcuje údiv nad tím, jak mrštní takovíto méďové mohou být. Každý je definován jednou sytou barvou, která přispívá k výraznému vyznění celé inscenace. Pod jejich maskami se ukrývají velmi šikovní tanečníci (Jindřich Panský, Saša Veselý a Florian Garcia), a tak nakonec dojde k jejich odmaskování, aby mohli napnout síly a tančit s oživlou panenkou (Natalija Metodijeva), která se právě dostavila na party. Její partneři si s ní pohrávají jako s opravdovou hračkou, testují její tělo ve vzduchu i na zemi a panenka je ráda, že nemusí tančit sama.


Již po pár momentech je jasné, že idea Louskáčka bude spíše jen inspirací, a to i hudebně, kdy hudebníci (Šimon Janák na tubu, Jan Keller na violoncello, Veronika Linhartová hrající na housle a zpívající a Matěj Heinzl na klarinet) hrají bryskní, originálně složenou hudbu Jiřího Konvalinky, pouze párkrát využívající Čajkovského hudebními motivy. 

Důraz na hravou náladu a pospolitost mezi světlovlasou hostitelkou a jejími barevnými hosty se nese jako třpytivá nit celým představením. Výborným nápadem je zapojení malých prstových činelů, které cinkají a postupně rozehrají pohybové číslo, kdy si ono pomyslné cinknutí hází mezi sebou tanečníci i hudebníci. Celá company (obohacená ještě o jednu dívku, která kromě svého těla rozeznívá i struny ukulele, Paulínu Šmatlákovou) nabízí šťavnaté využití contemporary techniky, ať už prací na podlaze či využitím flexibility těla v roztodivných pozicích a párových interakcích. Jednotlivé obrazy se svižně prolínají a nenechají dětského diváka ani na chvíli v klidu. K určitému zklidnění a většímu soustředění dojde při sóle Jindřicha Panského, zavěšeného uprostřed majestátního lustru a vířícího v prudkých otáčkách za kontorze svého těla do rozličných pozic.

Barbora Bočková velmi dobře vládne i slovem, kterým občas komentuje dění či se svěří dětem se svými strachy, zejména z myší. Spolu s ní ale nakonec přicházíme na to, že i myši se někdy samy bojí a že nejsou tak strašné, jak si Klárka původně myslela.
Sváteční rej vrcholí příchodem tanečníků, kteří tentokrát mají na zádech připnuté velké gymnastické míče. Používají je jako vlastní odrazovou plochu, jako trampolínu zabudovanou do svého těla, takže se mohou odrážet od země či jeden od druhého, jako fantastičtí brouci či šneci. Scénografii i kostýmy má na starosti Marek Cpin, který odvádí stylovou práci, originální i barevně a tvarově troufalou. Hnací silou tohoto „Louskáčka“, který by se klidně mohl jmenovat jinak, je nesmírná hravost a fantazie. Název je spíše odrazovým můstkem ke sdílení radosti z vánoční atmosféry, her a trávení příjemných chvil.

Jana Burkiewiczová je zkušenou režisérkou, jejíž citlivá ruka drží pohromadě všechny složky představení a svým louskáčkovským vánočním představením nabízí skvělou alternativu k tradičnějším adventním představením, které mají za cíl děti naladit na slavnostní a kouzelnou atmosféru vánočního období. Po skončení reje v La Fabrice možná i nejeden dospělý zatouží mít doma onoho krásného plyšového medvídka a protančit s ním za svitu lampiček celou noc.

Psáno z reprízy 7. ledna 2024 v La Fabrice.

Louskáček
Koncept, choreografie, režie: Jana Burkiewiczová

Scénografie, kostýmy: Marek Cpin

Dramaturgie: Martina Kinská

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij & Jiří Konvalinka

V titulní roli: Barbora Bočková

Performeři: Natalia Metodijeva, Jindřich Panský, Paulína Šmatláková, Saša Veselý, Florian Garcia

Živé hudební těleso: Šimon Janák (tuba), Jan Keller (violoncello), Veronika Linhartová (housle, zpěv) a Matěj Heinzl (klarinet)

Premiéra 28. prosince 2023, La Fabrika