Light Underground - Tanzometr (Dora Sulženko Hoštová). Foto: Michal Hančovský.
Každý z umělců má k dispozici tři hrací dny, kdy svou performanci zopakuje každý večer třikrát za sebou. Do sklepení se totiž pouští pouze malá skupinka diváků či chcete-li svědků přihlížejících dění v několika místnostech v podzemí.
Jako první zabydlela podzemní prostor nejcennějšího středověkého měšťanského paláce v Praze tanečnice a choreografka Dora Sulženko Hoštová, která spolu s hudebníkem Janem Čtvrtníkem a světelným designérem Dominikem Jančíkem vytvořila instalaci s názvem Tanzometr. Diváci jsou nasměrováni proudem světla do jedné z místností, kde černě oděná tanečnice pomalu přenáší svou váhu v náznacích pohybů. Oči přivykají přítmí, nos vzduchu, vyvěrajícímu snad někudy skrz masivní zdivo, a světelné proudy začínají kreslit obrazce na okolní stěny. Tanečnice se po chvíli natahuje a bere do rukou, chráněných rukavicemi, dlouhá pevná lana připevněná k bodům situovaným na několika různých místech po celém prostoru. Její tělo se s pomocí těchto táhel dává do pohybu a po chvíli nám dochází, že vyvíjený tah a gravitace nemají vliv pouze na tvar těla, ale i na světlo a zvuk. Ty svou intenzitou a frekvencí reagují na působení energie Dory Sulženko Hoštové, která se v programu označila jako tanzoložka, pracující s pojmem jednotky 1 tanz. Technologický experiment, pojatý s nadsázkou, dobře kontrastuje s gotikou dýchajícím sklepením a dojde i na diváckou možnost vyzkoušet si na vlastní tah celý princip Tanzometru. Tým Sulženko Hoštová, Čtvrtník a Jančík přistoupil k výzvě po svém a jejich instalace je svěží a originální.
O týden později převzala pomyslný klíč od sklepení další osobnost české taneční scény, a to Andrea Miltnerová. Svou Paměť kamene vytvořila ve spolupráci s tanečnicí Markétou Jandovou, světelným designérem Janem Komárkem a živým doprovodem flétnistky Jany Semerádové. Diváci jsou opět v procesí zavedeni pod zem, kde v první místnosti světlo rámuje jen lehce tušené tělo. Nahá osvětlená záda se pohybují za zvuků pronášených latinských slov. Posléze sledujeme dvě těla pod nekonečným otáčivým pohybem osvětleného kusu masivní větve. Obrazy mají silnou atmosféru, která leze do morku kostí, zejména při pohybu obou tanečnic na ochoze ve výšce, osvětlených zespoda až stroboskopickým světlem. Téma „tušených životů“, které se mezi těmito zdmi odehrávaly, dává přihlížejícím zblízka možnost prožít si vlastní příběh. Intimita, kontrasty těla, výrazů tváře, zvuku a ticha, spolu se světlem protínajícím tmu podzemí tvoří další osobitý vklad do prostoru domu U Kamenného zvonu, jenž rozhodně stojí za návštěvu.
Je inspirující vidět, jak je možné se stejným prostorem s velkým potenciálem pracovat odlišně. Projekt Light Underground nyní pokračuje dalšími dvěma týdny, ve kterých svůj dialog s gotickou klenbou rozehrají další umělci, kteří toto jistě potvrdí.
Psáno z představení dne 15. a 22. července 2020, Galerie hlavního města Prahy, dům U Kamenného zvonu.
Light Underground
Kurátorka: Sandra Baborovská
Tanzometr
Choreografie, tanec: Dora Sulženko Hoštová
Hudba: Jan Čtvrtník
Světelný design: Dominik Jančík
Premiéra: 15. července 2020
Paměť kamene
Choreografie: Andrea Miltnerová
Světelný design: Jan Komárek
Flétna: Jana Semerádová
Tanec: Markéta Jandová, Andrea Miltnerová
Premiéra: 22. července 2020
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 1x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace