Festival Za dveřmi – punkáči, komici a Poláci

Na pražském Výstavišti Holešovice začal 11. července 2016 osmý ročník festivalu Za dveřmi, který slibuje jako každý rok množství pouličních produkcí s důrazem na zábavní stránku. Sympatický je i volný vstup, který vytváří z kolemjdoucích obecenstvo laiků, odborníků i dětí – atmosféra je nevázaná a představení posilují dojem uvolněného období léta. Dramaturgie je letos vyvážená a bombastické show doplňují výstupy klaunů, dvojic žonglérů nebo vypravěčů pohádek.

14. 7. 2016 recenze

Burnt Out Punks. Foto: Karel Fořt.

Autor Alexej Byček

V pondělí večer vše začalo nevšedním propojením fire-show, divadelní virtuozity a punku. Burnt Out Punks je skupina divadelníků, cirkusáků, produkčních a techniků, kteří se rozhodli pohlédnout na umění z bizarního a anarchistického úhlu a zároveň vytvořit velkolepou show. Jejich Stockholmský syndrom parafrázoval pozitivní vztah vězněných (diváků) ke svým věznitelům (performerům) a přinesl velkolepou vizuální podívanou, která přes náznaky deště přilákala stovky nadšených diváků. Večer pak jako každý den zakončila afterparty s koncertem.

Úterý už znamenalo plný rozjezd festivalu a nabídlo sedm vystoupení. Nejprve jsme se seznámili s bláznivým italským komikem Matteem Galbuserou. Na plac se nechal přivézt autem, v klidu vyložil několik tašek a beden věcí a začal se představovat. Několik rutinních klaunských praktik předvedl s klidem a jistotou, že mu nikdo a nic neuteče – snažil se zastavovat kolemjedoucí kočáry, vybízel k tanci osamocenou starší dámu, zdravil policisty a vytáhl i pár dětí z publika. Diváci byli zprvu ostýchaví a nejvíce zapojeným a zapojujícím se se stal typicky nikoli Čech, ale Brit jménem Ed. Galbusera skákal ze situace do situace, občas prokládal čísla krátkými choreografiemi a jeho exaltovaný výraz jen zveličoval smysl představení naznačený v názvu The Loser. Komik opravdu nepředvedl žádný velký trik nebo výstup, spíše si dělal legraci z nesmyslů a vrcholem bylo závěrečné zapojení mluveného slova, kdy moderoval tenisový zápas další vybrané divačky Anety s již zmíněným Edem. Slečně se Galbusera přirozeně dvořil a míček, který držel na tyčce, jí přihrával do nejlepších pozic. Eda naopak neustále shazoval a po jasně prohrané bitvě ho ještě knokautoval hláškou (která ukázala i komikovu schopnost improvizace): „Brexit!“ Celkově šlo o velmi sympatické představení, které stálo hlavně na protagonistově trhlém humoru.

Pro starší diváky pak následovala pauza, protože se konalo vyprávění Pohádek Slovosledí babičky skupiny Slovosledi. Následně jsme se mohli podívat do stanu postaveného speciálně pro představení polské skupiny Scena C & Muzikanty Wandering Silent Cinema. Zaměření na vizuálnost, nevšední a Čechům ne vždy blízkou poetiku jsme mohli sledovat i v pozdějším vystoupení jejich krajanů Teatru Ósmego Dnia, ale v jejich případě šlo přece jen o originální koncepci, kdy vizuál, stroje i obsah inscenace si soubor zpracoval sám. Scena C inscenaci postavila naopak na prolínání úryvků ze známých filmů. Hezké bylo vzpomenout si na oblíbená díla jako Pulp Fiction, Forrest Gump nebo Drákula, ale práce souboru byla slabá. Sice se snažili výstup propojit příběhem o svém paktu s ďáblem, který jim uložil donekonečna hrát toto představení, ale s výjimkou několika vtipných vložek (třeba že vypadla elektřina a celou další scénu ji musí jedna z divaček dobíjet chůzí na běžícím pásu) nelze mluvit o úspěšném zpracování. Osobně pro mě byl pobuřující moment, když do videostopy před koncem vložili scénu vraždy Židů ze Schindlerova seznamu. Film se totiž v ničem nedotýkal předloženého tématu inscenace a o podobné dramatické působivosti nebo hloubce se také nedá mluvit. Čest Poláků tak musel zachraňovat druhý zmíněný soubor, jejichž Summit_2.0 reagoval na aktuální otázku roztříštěnosti Evropy. Řada postav na vysokých konstrukcích byla jakousi alegorií na bezvýchodnost současné izolace, střetu zájmů a vůbec rozdělenosti našich zemí a hodnot.

Mezi dvěma polskými představeními se ukázalo ještě skvělé žonglérské duo Bratři v tricku a druhý den festivalu uzavřela znovu skupina Slovosledi. Jak je vidět, Za dveřmi nabízí opravdu rozmanitou nabídku, zaměřenou především na komiku a efektní vizuální pojetí.

Psáno z festivalového dění 11. a 12. července 2016, Výstaviště Holešovice, Praha.

Za dveřmi – mezinárodní festival pouličního divadla

The Loser
Koncepce: Matteo Galbusera
Režie: Adrian Schvarzstein

Pohádky Slovosledí babičky
Koncepce: Slovosledi

Wandering Silent Cinema
Koncepce: Scena C & Muzikanty

Summit_2.0
Koncepce: Teatr Ósmego Dnia

Bratří speciál
Koncepce: Bratři v tricku