Etudy těla – setkávání ostravských škol

Zrcadlo: studentky 2. D (obor současný tanec). Foto: Petr Kiška.

Různá témata, rozličné zpracování

Jako první se představily členky taneční skupiny Unisono při ZUŠ Edvarda Runda v Ostravě. Jejich vystoupení s názvem Na mléčné dráze bylo ukázkou techniky klasického tance a taneční gymnastiky. Téma vyplývá přímo z názvu – tanečnice oblečené do pestrobarevných kostýmů představujících planety se soustředily kolem sólistky v roli Slunce. Na poměry základní umělecké školy měla děvčata skutečně velmi dobrou techniku, trochu kontroverzní byl však výběr hudby ve stylu disco.

V pořadí druhé vystoupily posluchačky druhého ročníku (obor současný tanec) na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Jejich choreografie Zrcadlo byla kombinací současné taneční techniky, akrobacie a prvků barokního tance a zároveň výsledkem samostatné choreografické práce. Nedokonalosti a občasné „vypadnutí“ z role můžeme připsat faktu, že se jednalo o work in progress, spíše studijní materiál než kompletní koncertní číslo.

Dále se na jevišti objevila Viktorie Georgievová v sólu Labutí píseň. Tato parafráze na známou klasickou choreografii Umírající labuť na hudbu Camilla Saint-Saënse opět využívala současnou taneční techniku zasazenou do rámce původního příběhu dojemné smrti nevinné labutě. Technicky velmi dobře provedený tanec by zasloužil ještě komplexnější výrazové prostředky, které by ukázaly rozporuplné pocity před skonem.

Další vystoupení s názvem Košile představovalo vzpomínku na muže, který odešel. Bílá košile se stává v rukou čtyř dívek jedinou vzpomínkou na milovanou osobu. Členky tanečního souboru Unisono neměly lehký úkol – zatančit svůdnou choreografii, aby vypadala věrohodně, je opravdu náročné. Podařilo se jim to splnit jen částečně, protože soustředění na správné provedení prvků ubralo na přesvědčivosti, a původně sexy pasáže tak vypadaly spíš rozpačitě. Nelogická se zdála také dramaturgická linka této choreografie, protože divák si nemohl být jist, zda tanečnice znázorňují tutéž dívku, nebo čtyři dívky milující jednoho muže.   

Téma manipulace, práce s handicapem

Výborný světelný design dotvářel choreografii Marca Běhala Izolace. Taneční číslo, zkomponované opět pro studenty konzervatoře, zaujalo svou dynamikou i aktuálním sdělením o vnitřní izolaci uprostřed davu. Ukázalo také důležitost světelného a prostorového řešení pro vyznění díla.

Další titul Pravidla křehkosti autorky a zároveň interpretky Terezy Cigánkové měl za cíl prozkoumat možnosti nechtěné manipulace a fyzické rezistence introvertů vůči extrovertním projevům současnosti. Autorka ve svém choreografickém debutu úzce propojovala hudbu a emočně zabarvený pohyb.

Jaké to je tančit s handicapem, si umí představit málokdo, náročnost provedení nejzákladnějšího prvku se s postižením násobí stem. Přesto dokázala Kateřina Kapicová, členka sdružení Bílá holubice, překonat svá omezení a postavit se na jeviště po boku bývalého šéfa baletu NDM a profesionálního tanečníka Igora Vejsady v tanečním čísle Pokoj všem. Každý z interpretů se inspiroval tím druhým, tvořili sehranou a působivou dvojici, která se musela přizpůsobit fyzickým limitům partnerky.

Závěr večera patřil práci Eduarda Adama Orszulika, stálici Etud, který se z konzervatoře přesunul na půdu pražské HAMU, kde studuje choreografii. A právě s ročníkovou prací na téma Znamení zvěrokruhu přijel do Ostravy. Jeho duet Uwaga na Wagy (Pozor na Váhy) odkrýval povahy dvou zcela odlišných dívek, které nikdy nedojdou vzájemné rovnováhy. Jedna z nich vždy dominuje a ta druhá se musí podřídit, až do té míry, že je zničena. Orszulik má svůj osobitý styl, který se těžko popisuje a stejně složitě zařazuje. Najde si své příznivce i kritiky. Uwaga na Wagy však bezesporu zaujme odvahou, přesvědčivostí interpretek, ve výsledku strhující kombinací psychedelické hudby, synchronního pohybu a uměním překvapit.

Etudy těla tedy opět ukázaly, jak různorodý je vlastně tanec v Ostravě – že se nemusí omezovat jen na taneční konzervatoř či baletní soubor, ale že existuje v mnoha podobách i v amatérské sféře. Doufejme, že snaha pokrýt co nejširší taneční i diváckou komunitu potrvá, a v dalších ročnících uvidíme nové a inspirativní počiny.   

Psáno z představení 17. dubna 2016, Kulturní centrum Cooltour, Ostrava.  

Etudy těla

Na mléčné dráze
Choreografie: Taneční skupina Unisono (ZUŠ Edvarda Runda, Ostrava)

Zrcadlo
Choreografie: 2.D Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě, současný tanec
Labutí píseň
Choreografie: Viktorie Georgievová
Hudba: Camille Saint-Saëns  

Košile
Choreografie: Taneční skupina Unisono (ZUŠ Edvarda Runda, Ostrava)

Izolace
Choreografie: Marco Běhal

Pravidla křehkosti
Choreografie: Tereza Cigánková

Pokoj všem
Choreografie: Igor Vejsada a Kateřina Kapicová (Bílá holubice, z. s.)

Uwaga na Wagy
Choreografie: Eduard Adam Orszulik
Hudba: Antique Greek Music a Kid606