Deep Dish: Jsme to, co jíme?

Deep Dish. Foto: Chris Haring.

Autor Lucie Hayashi

Hlavní hvězdou představení je malá ruční kamera, jíž snímaný obraz je přenášen rovnou na plátno za tanečníky. Technologicky nic nového. Způsob práce s obrazem i zvukem je však natolik originální, že umožňuje divákům vnímat časoprostorovou realitu z jiných dimenzí. Zvětšený záběr hlávky salátu nás zavede do psychedelického světa mikrobů, noční režim snímání tváří připomene hororové sekvence filmů, maximalizované zvukové efekty mrazí na kůži. Více než hodina fascinujícího pohledu na zdánlivě všední události nenechá diváky ani na chvíli polevit v pozornosti. Všechny použité technické triky jsou přísně promyšleny a podrobeny jediné koncepci: Co všechno se děje pod pokličkou běžné večeře s přáteli?

Tři dívky a jeden muž usednou ke stolu plnému čerstvé zeleniny a ovoce, během  večeře se seznamujeme postupně s jednotlivými charaktery a jejich příběhy. Deep Dish nevypráví, ale ukazuje, nechává diváky do nejmenších molekul vychutnat hloubku jejich porce. Ukazuje svět rozmazlený a zkažený, sebestředný a povrchní, který však neopustil zvířecí instinkty a návyky. Svět lidí  nad stolem a pod ním, ve světle i tmě, zachycený zoom-out i zoom-in.

Pokud je fyzické divadlo nazváno fyzickým proto, že je můžete zažít na vlastní kůži, pak nemá smysl pokoušet se slovy popsat prožité pocity během Deep Dish. Snad se jen mohu podělit o subjektivní radost, že jsem mohla po dlouhé době vidět opravdu povedené využití videotechnologií v pohybovém představení a že by mělo být inspirací pro všechny další pokusy v tomto směru. Je škoda, že nebyla stejná péče věnována také choreografii (týmová práce) nebo kostýmům (tvůrce neuveden), které by dodaly výjimečnému kusu další glanc. Zajímavější pohybové tvary či osobitý design kostýmů jednotlivých charakterů by z tohoto experimentu vytvořily opravdu jedinečné dílo. I tak se ale jedná o velmi dobrou práci a nutno poděkovat produkci Tance Praha za zprostředkování tohoto zážitku.

Psáno z představení 18. června 2015, Studio Hrdinů, Praha.

Deep Dish
Umělecké vedení a choreografie: Chris Haring
Choreografie a interpretace: Liquid Loft (Luke Baio, Stephanie Cumming, Katharina Meves a Anna Maria Nowak)
Kompozice a zvukový design: Andreas Berger
Dramaturgie, scéna a světelný design: Thomas Jelinek
Organické skulptury a konzultace: Michel Blazy
Stage management: Roman Harrer
Premiéra: 12. prosince 2013, Tanzquartier Wien