Žáci Soukromé baletní školy I. V. Psoty před vilou Tugendhat. Uprostřed zleva Ljubov Kvasnicová – Psotová, I. V. Psota, Olga Kvasnicová, r. 1947. Foto: soukr. arch.
Dcera Ljuby Kvasnicové-Psotové a dirigenta Rudolfa Kvasnici byla neteří tanečníka a choreografa Ivo Váni Psoty a stejně jako mnoho jiných moravských tanečnic té doby získala základy právě v jeho baletní škole, kde vyučovala i její matka. Později zde, vedle svého strýce po jeho návratu ze zahraničí, od roku 1947 pedagogicky působila i ona sama. Jak vzpomínala Jitka Tázlarová, Olga Kvasnicová vedla nižší třídy, zatímco mistr Psota se ujal vedení toho nejvyššího, šestého ročníku. Baletní školu pak vedla i po jeho smrti až do roku 1960.
Zároveň byla jednou z prvních absolventek tanečního umění na Konzervatoři v Brně (1950) a při studiu se současně vzdělávala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v oboru čeština, filosofie a dějiny divadla (1945–1947). Své taneční umění prohlubovala také v kurzech moderního tance u významné představitelky brněnského novodobého tance Toniny Klimeschové-Pavlovské.
Olga Kvasnicová následně působila jako pedagožka a vedoucí tanečního oddělení na brněnské konzervatoři více jak třicet let (1950–1982). Nejprve vyučovala teorii a dějiny tance, později přibrala i výuku klasického tance. Během jejího působení prošla škola významným didaktickým a organizačním vývojem, který v roce 1979 vyústil v osamostatnění tanečního oddělení v koncepci osmileté Hudebně taneční školy a ta se tak stala třetím vzdělávacím ústavem tohoto typu v naší zemi.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace