Růžena Gottliebová. Foto: Archiv ND.
Gottliebová pocházela z umělecky založené rodiny. Otec Josef Matěj Gottlieb byl kostýmním výtvarníkem v Národním divadle, její bratranec Venda se rovněž věnoval jevištnímu výtvarnictví, nebylo tedy překvapením, že se malá Růžena o divadlo velice zajímala. Začala s tancem a jejími pedagogy se stali Augustin Berger, Remislav Remislavský i Jelizaveta Nikolská, díky nimž se již v dětském věku objevila v několika inscenacích Národního divadla v Praze (např. Pohádka o Honzovi, Princezna Hyacinta, Louskáček, Spící krasavice, Královna loutek ad.).
Taneční konzervatoř nebo jiná obdoba vzdělávací instituce ve 20. letech v Československu neexistovala, Růžena Gottliebová tedy nastoupila na Pražskou konzervatoř v dramatickém oboru, který absolvovala v roce 1929, a krátce nato odjela do Paříže na stáž do divadla Porte Saint Martin.
Členkou pražského Národního divadla byla od roku 1926, nejprve jako tanečnice, v roce 1938 přestoupila do činohry, kde se řádnou posilou souboru stala v roce 1942. Jako tanečnice zaujala coby Tympán v baletu Fagot a flétna s hudbou E. F. Buriana, v němž hlavní role tančili Saša Machov a Milča Mayerová. V činohře se uplatňovala především v menších rolích, z významnějších bychom mohli jmenovat Mahulenu v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně v režii Vojty Nováka. Velmi záhy se začala rovněž zabývat choreografií a pohybovou spoluprací, podepsána je pod řadou inscenací Národního divadla i Studia ND, spolupracovala s Divadlem E. F. Buriana, Městskými divadly pražskými či Divadlem Na Fidlovačce, na konci 40. let spolu s manželem, hercem Bohumilem Křížkem založila Taneční divadlo Praha, jehož byla choreografkou. Z Národního divadla byla oficiálně propuštěna po 2. světové válce, když byla odsouzena za nevhodné chování v období protektorátu k peněžité pokutě.
Kromě divadla se Gottliebová věnovala rovněž filmové kariéře. Poprvé se na plátně objevila ještě na sklonku éry němého filmu, poté dostala drobné roličky ve snímcích 30. – 50. let, nejvýraznější byla její Mihulice ve Strakonickém dudákovi (1955). Naposledy před kamerou hrála v roce 1968 v psychologickém dramatu Ohlédnutí Antonína Máši.
Od raného mládí Růženu Gottliebovou zajímala rovněž pedagogika, proto si ve 30. letech založila vlastní taneční školu a mezi lety 1946–1952 vyučovala na Pražské konzervatoři tanec, rytmiku a gymnastiku. Krátce byla rovněž externí pedagožkou DAMU.
Konec života strávila v Domově Elišky Purkyňové v Praze, kde byla stále aktivní, dokonce čas od času vystupovala v tanečním duu Dance and Health. Zemřela 10. září 2012 v neuvěřitelných 100 letech, jen 10 dní před 101. narozeninami.
Zdroje:
FIKEJZ, Miloš. Český film. Herci a herečky: I. díl: A - K. Libri 2006.
Česká divadelní encyklopedie
http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Gottliebov%C3%A1,_R%C5%AF%C5%BEena
Archiv Národního divadla v Praze
http://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/1801
Divadelní noviny
https://www.divadelni-noviny.cz/v-nedozitych-101-letech-zemrela-ruzena-gottliebova-krizkova
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace