recenze

V malém Studiu Maiselovka, kde sídlí soubor současného tance 420PEOPLE, se konají zajímavé projekty. Mimo hlavní repertoár souboru, který oslavil již 15 let od svého vzniku, uvádí na tomto místě komorní představení. 

První květnový víkend byl v divadle PONEC věnován absolventským choreografiím studentů a studentek choreografie pražské HAMU. Ti se představili třemi kratšími projekty s rozdílnou tematikou i kvalitou provedení či svébytného dramaturgického odkazu. 

Význam italského slova „la strada“ je cesta, silnice, ulice. Pražský komorní balet se při hledání další cesty svého uměleckého vývoje rozhodně nezmýlil, když si pro svou jarní premiéru vybral La Stradu choreografa Jiřího Bubeníčka.

Tuzemský novocirkusový soubor Cirk la Putyka letos slaví patnáct let své umělecké činnosti. Tak jako komponovaný program Cesty symbolicky uzavřel první dekádu existence, odehrává se i nynější novinka nazvaná Okamžik v šapitó Azyl 78 na pražském Výstavišti.

Co znamená být ženou? Jak na ženy nahlížíme? A jak se vidí ony samy? V rámci letošního již 9. ročníku pražské divadelní přehlídky Venušiny dny, věnované ženskému autorskému divadlu, se představilo i polské divadelní uskupení Teatr a Part. 

Pražská Jatka78 navštívil australský soubor Gravity & Other Myths, který patří k předním jménům současného světového cirkusu. Desetičlenný soubor nabídl akrobacii a současný tanec, inovativní design, který využívá LED stěnu a kamery s živým přenosem.

Balet Jihočeského divadla v Českých Budějovicích obdaroval diváky na začátku měsíce lásky novou premiérou, střiženou triem inscenátorů (Dodo Gombár, Ondřej Vinklát, Tomáš Rychetský) jako pohybové divadlo ve stylu postmoderny 90. let minulého století.

Balet Národního divadla Brno patří k těm odvážlivcům, kteří se nebojí riskovat, a pravidelně zařazuje do svého repertoáru autorské projekty. Naposledy dostal příležitost na podzim loňského roku Radu Poklitaru v triptychu Bdění.

Oba mají ty nejlepší úmysly, oba jsou svým způsobem odvážní, oba jsou Češi, oba věří, že mají pro to, co dělají, dobré důvody, oba chtějí ochránit ty druhé. Ona je novinářka. On důchodce. Co je spojuje a zároveň rozděluje? Různě pojatá pravda. 

Marná opatrnost, Romeo a Julie, Louskáček, Spící krasavice a nejnověji Don Quijote. Při tomto výčtu většiny novinek na repertoáru posledních let by se mohlo zdát, že se v recenzi budu věnovat nějakému velkému baletnímu tělesu s kolektivem nabitým prvotřídními sólisty. 

Jsou věci, které vyrůstají z našich těl tak trochu proti naší vůli, nebo spíš bez ohledu na ni. To je společné téma děl, která v premiéře uvedlo divadlo Venuše ve Švehlovce. 

Skupinu tří výrazných umělkyň, které již několik let tvoří společné projekty pod značkou threeiscompany, hostilo divadlo PONEC. 

Složeným večerem, v němž soubor Bohemia Baletu (BB) představil nejen práci absolventů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy (TKHMP), Sebastiana Mazzia z Jihočeského divadla, ale i na české scéně etablovaného Petra Zusky, prostupoval elán.

S dalším příspěvkem k Roku české hudby přišel ostravský balet. Ve složeném programu zaznívá mimo jiné Bohuslav Martinů, Jaroslav Ježek, pražský rodák Ervín Schulhoff nebo ikona československé filmové hudby Zdeněk Liška. 

Nová scéna Národního divadla uvedla českou premiéru inscenace T.O.M.L. izraelského choreografa Eyala Dadona.