Růžena Mazalová.
Dne 13. března 2019 opustila tento svět významná česká choreografka, baletní mistryně, pedagožka a tanečnice Růžena Mazalová v úctyhodném věku nedožitých devadesáti tří let.
Růžena Mazalová, poprvé provdaná Blažková, se narodila 20. srpna 1926. Byla žačkou významného choreografa, tanečníka a pedagoga R. Remislavského. V začátcích své dlouhé kariéry působila v několika pražských divadlech: Tylovo divadlo v Nuslích 1941–43, Nové německé divadlo v Praze 1943–45, Velká opera 5. května 1945/46, Komická zpěvohra Karlín 1946/47, ND Praha 1947–52. Poté studovala 1952–56 choreografii na GITISu v Moskvě a mezi lety 1956–69 byla sólistkou ND Praha. Ztvárnila řadu charakterních postav, mj. Macechu v Popelce (1948), Mefistofelu v Doktoru Faustovi (1958), Emilii v Othellovi (1959), Candelas v Čarodějné lásce (1960), Chůvu v Romeovi a Julii (1962). Významnou příležitost pro uplatnění dramatického cítění dostala v tit. roli ve Viktorce (1950), jíž alternovala se Z. Šemberovou (jako choreografka uvedla tento balet v ND Praha 1965).
Mezi lety 1969–75 působila v Deutsches Oper am Rhein v Düsseldorfu-Duisburku jako baletní mistryně, asistentka choreografa Ericha Waltera a pedagožka. Nastudovala zde mj. tance do Prodané nevěsty a významně se podílela na inscenaci Labutího jezera (1969), a od 1970 se stala zástupnkyní šéfa. Tvůrčí tým Erich Walter a Růžena Mazalová se v Německu stal doslova legendárním. V roce 1975 se vrátila zpět do ND Praha ve funkci baletní mistryně, společně s J. Blažkem se podílela na uvedení Spartaka (1976), s E. Walterem a V. Harapesem na Labutím jezeře (ND Praha 1996, Ústí n. Labem 1999). Působila také jako pedagožka Taneční konzervatoře v Praze (1958–61, 1974–76) a externě i na Taneční katedře HAMU. Jako baletní mistryně pracovala rovněž v Slovenském národním divadle v Bratislavě 1986/87. V roce 2017 vyšla publikace Život tanečnice Růženy Mazalové, kterou sepsala Romana Krtinová na základě vzpomínek protagonistky. Dočteme se zde o bohatém profesním i osobním životě této české tanečnice, choreografky a vyslankyně našeho umění v zahraničí.
Roku 2008 byla Mazalová za své celoživotní mistrovství oceněna Cenou Thálie.
Přečtě se si osobní vzpomínku na tuto dámu, kterou jí při příležitosti jejích 90. narozenin věnoval před dvěmi lety choreograf Daniel Wiesner.
Upřímnou soustrast rodině a přátelům paní Mazalové, na kterou budeme s úctou vzpomínat.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace