Louskáček, vánoční sen – Radost a vánoční nálada

Louskáček - Tanec sněhových vloček (studentky TK Praha a FIBS). Foto: Marek Malis.

Autor Lenka Dobešová Trubačová

Představení pořádá agentura Czech Jazz Art spolu s baletní školou First International Ballet School ředitelky Veroniky Iblové a produkční Jany Malisové, pro které bylo uskutečnění celovečerního dějového baletu Louskáček dlouholetým snem a podařilo se jim ho splnit. Na představení participovali studenti nejen jejich školy, ale také členové souboru baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni, studenti Konzervatoře hl. m. Prahy, Baletu Praha Junior, Tanečního centra Praha – konzervatoře. Nejedná se o repertoárové představení, ale o projekt, který má pouze několik repríz (poslední 10. a 18. ledna 2017 v Divadle Hybernia). Není to jediná inscenace tohoto baletu, která je v Praze hrána. V Hybernii je uváděna nově ještě další verze Louskáčka. V Národním divadle je na repertoáru inscenace s názvem Louskáček a Myšák Plyšák. Její choreograf Petr Zuska udělal zásadní změny v libretu i v jeho postavách. Zato Louskáček, vánoční sen režiséra Gustava Skály představuje klasické pojetí výpravného baletu. Je stejně jako ostatní inspirován dílem slavného romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna Louskáček a Myší král.  

Klasické pojetí

V baletu jsou vylíčeny barvitě události kouzelné štědrovečerní noci, kterou putuje Klára se svým ochráncem – princem Louskáčkem – do jeho pohádkové říše a zase zpět. Příběh začíná slavením Štědrého večera, kdy Klárka dostane kouzelný dárek – louskáček na ořechy, který se v její fantazii promění v krásného prince a společně putují do pohádkové říše k vánočnímu stromu, kde přemohou zlého Myšího krále.

Na jevišti se stále něco děje a je zaplněné dospělými a dětskými tanečníky. Choreografii vytvořil umělecký šéf baletu J. K. Tyla Jiří Pokorný a ředitelka First International Ballet School Veronika Iblová s odvoláním na Maria Petipu. Oba ukázali kromě zdařilé pedagogické práce i choreografický cit nejen v znovuoživení Čajkovského baletu, ale i v zjednodušené podobě.

V představení je kromě klasické estetiky pohybu použito i méně náročné technické pojetí s ohledem na možnosti tanečníků. Obsahuje propracované sborové tance limitované velikostí jeviště, sólové variace strýčka Drosselmeyera, pas de deux prince a Klárky, stejně jako tance cizích národů. Zahrnuje i prvky taneční pantomimy. Scénické řešení podtrhuje štědrovečerní atmosféru a svět plný dětské fantazie. Malebnou dekoraci Michala Horáčka doplňují osvědčené kostýmy zkušeného návrháře Josefa Jelínka, které korespondují s pohybovým a výrazovým rejstříkem představení.  

Nerovnoměrné výkony na jevišti

V premiérovém obsazení se představila v roli snové Kláry sólistka Bohemia Baletu Praha Rosa Maria Pace. Její výkon nebyl zcela dokonalý, postrádal dostatečnou technickou jistotu, ke které by mohla dospět, kdyby měla více jevištních zkušeností a času na studium role. Na druhou stranu svou jemností a půvabem šla vstříc inscenačnímu záměru a atributům, které má Klárka v klasickém Louskáčkovi mít. Technická čistota a pohybová vytříbenost chyběly občas i prvnímu sólistovi Baletu Florencie Leonardovi Velletrimu v úloze prince. Projevoval se u něj jistý potenciál v sólových partech a také v partneřině s Klárkou. Duety se zajímavými zvedačkami však postrádaly dostatečnou sehranost.

Charakterní postavu strýčka Drosselmeyera výrazně ztvárnil sólista Pražského komorního baletu a stálý host Laterny magiky Viktor Svidró. Zúročil po výrazové stránce své zkušenosti a působil jako tajemný vynálezce i poťouchlý strýček, který si s dětmi rozumí. Je třeba vyzdvihnout představitele dětských rolí, kteří tančili roztomile a ve sborových tancích byli synchronní, a to i ty nejmenší děti (kupříkladu tanec loutek-panenek). Proto drobné nedostatky jako jedno škobrtnutí či pohled na druhou stranu jim lze lehce odpustit. Také starší děti působily ve svých rolích přirozeně a pohybovaly se po jevišti se samozřejmostí, například vojsko myší a vojáků. Krásně a lehce se vznášely po jevišti představitelky sněhových vloček a motýlků. Členové baletního souboru Divadla J. K. Tyla zatančili procítěně cizokrajné tance jako španělský, ruský či čínský. V neposlední řadě důležitou součástí večera byly role maminky bývalé sólistky baletu ND Jade Clayton a tatínka Ivo Jiráska z Laterny magiky, kteří spolu s dalšími tanečníky herecky přesvědčivě ztvárnili své postavy.

Celý balet zakončil potlesk, ale i výskot a další výkřiky naznačily, že se balet obecenstvu líbil. Představení baletu Louskáček, vánoční sen se i přes složitost nastudování vydařilo. Některé menší nedostatky vynahradilo nadšení dětí, radost a vánoční nálada, které se přenesly z jeviště do celého divadla. Navíc má Louskáček, vánoční sen přidanou charitativní hodnotu. Jeho prostřednictvím je podpořena nezisková organizace, která podporuje rodiny dětí se zrakovým a kombinovaným postižením.   

Psáno z premiéry 5. prosince 2016, Divadlo Hybernia.  

Louskáček, vánoční sen
Libreto: Ernst Theodor Amadeus Hoffmann
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Choreografie: Veronika Iblová a Jiří Pokorný
Režie: Gustav Skála
Asistentky choreografie: Jade Clayton a Linda Svidró Schneider
Kostýmy: Josef Jelínek
Scéna: Michal Horáček
Světelný design: Michal Horáček a Gustav Skála
Produkce: Jana Malisová