Do komorního prostoru divadla Kolowrat byl přenesen projekt režisérky Terezy Helšusové Emotion Collection, který byl na jaře 2009 uveden v experimentálním prostoru NoD / Roxy. Autorka do něho zapojila herce, tanečníky a zpěvačku, kteří prostupují „proudem hudby, tance a divadla“. Téměř hodinová produkce je poskládána ze šestnácti výstupů, které plně vystihují již samotné názvy – od Mezihvězdného prostoru se dostáváme k Narození, Zanesení, Pubertě a postupně se dobereme k Odpuštění.
Představení začíná narozením subtilní dívky, která (tak jako každý z nás) je poznamenána rodičovskými příkazy, zákazy a snad i dobře míněnými radami. Helšusová vykresluje minipříběhy svých postav s nadsázkou budící úsměv; groteskně nadsazená realita ukazuje absurditu, s níž média proklamují „zaručené“ návody na krásu a štěstí. Stejně je to marné, neboť ani jejich případné použití nepřináší proklamované blažené pocity. A tak se na scéně všech pět performerů snaží uniknout vlastnímu zmatku, někteří zůstávají zahleděni sami do sebe, jiní hledají porozumění u stejného či opačného pohlaví. A navíc jsou stále pod tlakem uspěchané doby, když zmateně pobíhají s několika mobilními telefony, šanony nebo lžičkami vtipně naistalovanými na hlavě – jsou roztěkaní, nervózní a trochu zoufalí. Helšusová ve zkratce ukazuje některé paradoxy naší současnosti, kdy se nabízí tolik život usnadňujících vymožeností. Pocitu nespokojenosti a marnosti přesto občas neunikneme. Autorka svou uměleckou zpověď pojímá s úsměvným nadhledem – nic více, nic méně.
Kromě herců a tanečníků zde vystupuje zpěvačka Elena Sonenshine, jejíž sytý a krásně znějící hlas výstižně pojímá hudbu a texty Jana Budaře. Je v černých dlouhých šatech, které kontrastují se sněhově bílými kostýmy herců a tanečníků. Celé představení je o pohybu (do něhož se občas Sonenshinová také pouští) – pohyb dokresluje mluvené slovo, zachycuje emoce herců (Terezy Helšusové, Michaely Procházkové, Terezy Slavíčkové) nebo je naplno rozehrán v sólech profesionálních tanečníků (Michala Jurisy, Viktora Konvalinky). Choreografka Zuzana Šimáková vychází z možností herců a umně je využívá ve sborových pasážích. Někdy pracuje s rekvizitou (velkou černou kostkou); tanečníci pak s rozmanitou intenzitou utvářejí variace prostupující prostor ve výrazných přímých liniích. Dění na scéně doprovází černobílá projekce promítaná ze strany hlediště nepřehlédnutelně hlučícími filmovými projektory.
S Emotion Collection můžete příjemně strávit čas, kdy se lze pousmát nad paradoxy našeho snažení – a to není zase tak málo…
Psáno z představení 15. 11. 2009.
Premiéra v NoD 17. dubna 2009
Premiéra v Divadle Kolowrat 10. října 2009
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace