DekkaDancers na jihu – Elixír mládí dorazil do Budějovic právě včas

Faunovo odpoledne (E. A. Pérez Sequeda, A. Angelatou, B. Coufalová, G. Bongiovanni, J. De Meulemeester, G. Abadie, M. Vilette). Foto: Michal Siroň

Autor Lucie Hayashi

Přesně včas Ondřeje Vinkláta a Štěpána Pechara je prověřenou choreografií pro čtyři muže a dvě dívky, která měla premiéru již loni. Její síla spočívá v souznění plynutí pohybu a hudby (Max Richter, Franz Schubert) a je postavena na stoprocentním výkonu a nasazení všech tanečníků. Inspirována nadějí v lásku přesahující smrt a smutek z odchodu bližního dává tanci podtext nevyhnutelného, unikátního okamžiku. Harmonii pohybu a hudby, jakou se zkušené oko nechává se zálibou unést, neruší žádný jiný vjem. Sextet nabízí tanečníkům zajímavá sóla, duety i skupinová unisona, vrstvící se pohyb není zatížen konvenčností prvků, jak se některým tanečníkům při prvních tvůrčích pokusech stává, celek je logicky vystavěn a přes spíše abstraktní kompozici dokáže navodit asociace různých emocí. Choreografické duo dokazuje, že je i skvělý režijní a dramaturgický tandem. Celkový dojem, že vše se děje tak, jak má, umocňuje smíření a odhodlání interpretů. Skvělými výkony a prožitkem nad ostatními v den premiéry vynikli především Kairi Hayashida a Julie De Meulemeester.

Do druhé části uvedl diváky krátký film Marka a Martina Svobodníkových inspirovaný Mallarmého básní Faunovo odpoledne v překladu Jiřího Pelána. Záběry žádostivých blondýnek v oparu kouře a vína v divadelním zákulisí doplňují recitaci Igora Orozoviče na podkresu Debussyho První rapsodie pro klarinet a orchestr. Publikum tak nemusí tápat, v jakém se ocitlo světě, když se opona znovu otevře a pět mužů v černých rolácích a dlouhých kalhotách marně odolává za doprovodu Radiohead libidu nymf v průhledných šatech a vyčesaných drdolech. Lákadlem jsou kromě dívek také jejich malé stromečky, kterých se muži chtějí zmocnit a nymfy je bedlivě střeží. Aluze na Nižinského choreografii skvěle zapadají do surrealistického konceptu díla, jehož scéna i kostýmy podporují originální zpracování. Hlediště i Fauna (Graziano Bongiovanni) si naprosto podmanila bezkonkurenčně „sexy“ Julie De Meulemeester, jejíž pohledy plné chtíče pronikaly skrz Debussyho známou předehru až do zadních diváckých řad. Marek Svobodník dokázal nejen smysl pro nápaditou choreografii a hlavně partneřinu, ale zejména pro zkratku a vtip, které nedovolily dílu ustrnout ve zbytečných klišé a odvážně prezentovaly jeho interpretaci známého tématu.

Světovou premiéru Elixír připravil pro budějovický soubor jeden ze zakladatelů značky DekkaDancers, bývalý sólista ND Praha Viktor Konvalinka. Příběh jednoho baru, ukradeného středověkého svitku, po kterém touží i mafie, a v hlavní roli záhadného Elixíru nesmrtelnosti, plný komiksových postaviček soap opery z francouzského venkova doby Divokého západu, se nezrodil náhodou.

„Ten příběh v sobě nosím už dlouho, prostě mě napadl tak, jako mě napadá spousta věcí. Poprosil jsem pak Štěpána, aby jej sepsal. Společně jsme na textu pracovali současně s choreografií, na dálku, po skypech, finální podobu dostal až před několika dny,“ vysvětlil mi autor po premiéře. „Jirka Lábus si pak sedl a za 45 minut to naprosto perfektně a profesionálně namluvil, podle námi daného timingu,“ pochvaluje si scenárista Štěpán Benyovszký a dodává: „Snažil jsem se Viktorovým nápadům vtisknout nějaký rámec, ve kterém by bylo všechno možné a jednotlivé postavy sem zapadly, proto ta Francie. Upravoval jsem lehce text i podle vybraných interpretů, snažil se zachovat to opravdu nejnutnější tak, aby hlavní slovo měl pořád tanec.“

Typický barman (Zdeněk Mládek) a nadšený botanik šlechtící omamné rostlinky (Michael D’Ambrosio) jsou vyrušeni příchodem Gangstera (Graziano Bongiovanni), jeho pronásledovatelem Takašim (Kairi Hayashida) a nakonec třemi jeptiškami (Barbora Coufalová, Julie De Meulemeester a Emma Avelina Pérez Sequeda). Boj o zašifrovaný svitek vedoucí k pokladu, lahvičce s věčným životem, je plný představ, nástrah, paktů a podrazů. Choreografie je celou dobu v roli ilustrativní, výpravné, rozehrává se více v odmlkách mluveného slova během krátkých hudebních vstupů. Nutno ocenit velkou snahu o nadsázku a vtip. Ty do ní ovšem chtě nechtě nuceně vkládají i otřepané gagy a mimická gesta odkazující k němým groteskám. Někdy sice umně parodují samy sebe, někdy ale na tenkém ledu sklouznou k jisté trapnosti – záleží na naladění publika a ochotě nechat se bavit jednoduchými zápletkami a předvídatelnými pointami.

Celá hříčka končí živým obrazem – mrtvolami rozloženými po zemi a jediným vítězným majitelem tajemného elixíru nad nimi. Konvalinka zde potvrdil svou schopnost choreografické pohotovosti i smyslu pro nápad a jeho režijní dotažení, i když jsem od něj očekávala větší pohybovou invenci. Elixír byl nicméně svou lehkou atmosférou příjemným kontrastem k předchozím dílům a tečkou za celým večerem, kterou Budějovičtí náležitě ocenili.  

Psáno z premiéry 31. března 2017, Jihočeské divadlo.    

DekkaDancers na jihu  

Přesně včas
Choreografie, režie, dramaturgie a scéna: Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar
Hudba: Max Richter (Untitled figures) a Franz Schubert (Der Tod und das Mädchen)
Nastudování: Jaroslava Janečková a Šimon Kubáň
Asistent choreografa: Lukáš Slavický
Kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Karel Šimek
Premiéra: 8. května 2016  

Faunovo odpoledne
Choreografie, režie a dramaturgie: Marek Svobodník
Hudba: Claude Debussy (Prélude à l’après-midi d’un faune, První rapsodie pro klarinet a orchestr) a Radiohead (Amnesiac)
Nastudování: Linda Svidró Schneider
Asistent choreografa: Béla Kéri Nagy
Scéna: Petr Siedlaczek
Kostýmy: Denisa Horová
Světelný design: Karel Šimek
Premiéra: 27. června 2016  

Elixír
Choreografie, režie, dramaturgie a světelný design: Viktor Konvalinka
Dramaturgie a libreto: Štěpán Benyovszký
Hudba: hudební koláž
Asistent choreografa: Béla Kéri Nagy
Scéna a kostýmy: Viktor Konvalinka a Štěpán Benyovszký
Premiéra: 31. března 2017