Částečné znejistění (J. Novorytová, M. Raisová).
Příběh Částečného znejistění je mnohovrstevnatý, po čase si uvědomíte, že neposloucháte jen příběh o Eskymákovi, ale zároveň o různých individuích a především o výzkumnicích samotných, které s určitým osobitým akcentem malinko odkrývají sebe sama. Místy máte pocit, že se ve všech těch místech, lidech a věcech ztrácíte, ale najednou jste z částečného znejistění vyvedeni a znovu se „dostáváte do obrazu“. Jedná se však spíše o přednášku zasazenou do divadelního prostoru a ten ji spolu s originálním projevem povyšuje na poutavý výklad o jiné kultuře.
Produkce je velmi logicky uspořádána a Raisová s Novorytovou jsou skvělými vypravěčkami. Respektive jejich příběh je vystavěn tak dobře, že diváka zaujme a možná ani nepotřebuje vědět, jak to s Inuitem dopadne, ale užívá si aktuální pobavení, hru se slovy, hru s partnerem na jevišti. Na to, že jsou tyto tvůrkyně tak mladé, je jejich fungování na jevišti velmi profesionální. Rozhodně vědí, jak pracovat s autorským textem, a nechávají přirozeně mluvit své tělo tak, aby dokreslilo detaily barvité výpovědi. Mezi diváky nechávají kolovat také rekvizity jako živou rybu v igelitovém pytlíku, kožich polárního čtyřnožce, ptačí brko, dýku, deník.
Své poznatky prezentují výzkumnice i skrze pohyb. Během představení vytvářejí vlastní řeč, kterou se v závěru představení můžete naučit: překládají do ní totiž věty vzešlé od diváků. Sdělení v sobě nesou částečná znejistění začínající uvozením: „To je jako když…(si koupíš pizzu na zítřejší oběd a zjistíš, že už jsi ji snědla k večeři / požádáš svoji dívku o ruku a víš, že řekne ano, ale ten moment před tím, než to vyřkne, tě znejistí…).“ Obě interpretky se v „překladu“ do svého jazyka střídají a v závěru vyzvou diváky, aby se k nim připojili a naučili se ho.
Částečné znejistění ukazuje, že spojení Michaely Raisové, která vystudovala autorské divadlo, a tanečnice Jany Novorytové je úspěšné. Každá vnáší svůj um a představení má pak svěží šmrnc.
Psáno z reprízy 10. listopadu 2017, Skautský institut.
Částečné znejistění
Koncept: Michaela Raisová
Výzkumná práce: Michaela Raisová a Jana Novorytová
Zvuk: Roman Zabelov
Světla: Štěpán Hejzlar
Premiéra: 4. listopadu 2017
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Hana Polanská
Je škoda, že v článku není uvedeno, kdo za tím štěstím, že máme Hamiltona (a nejen jeho, ale i další dědice a ikony…Jakákoli jedinečnost. Julyen Hamilton zase v Praze