Jak tento nápad vznikl? Slyšela jsem, že byl váš…
Ano, já jsem měl v životě pár dobrých nápadů – tenhle je, zdá se, jedním z nich.☺ Uvědomoval jsem si, že se dávají různé ceny: za choreografii, interpretaci, za svícení a podobně, ale lidi kolem tance, ti, co se motají v pozadí a přitom jsou velmi důležití pro osud souboru a oboru, ty nikdo neohodnotí, neocení. Tak jsem Yvoně Kreuzmannové navrhl, že bych zadotoval cenu za produkci. Oni chtěli, aby se jmenovala po mně, ale říkal jsem jim, že by bylo lepší, abych byl v tu dobu už po smrti. Ale umřít se mi zatím nepodařilo…
Kdo je v komisi?
Jsme teď tři – já, Yvona Kreuzmannová a paní Jana Návratová. Ale důležitý systém je, že první rok budeme v porotě my tři, další rok jeden z nás vypadne a nahradí jej loňský laureát, další roky zase jeden a tak dále, takže se za tři roky stane komise samostatnou složkou a produkční budou hledat sami někoho dalšího. Bude to prostě demokratické. Na rozdíl od letoška.☺
Kde toho nejlepšího produkčního hledáte?
Chodil jsem na hodně představení, navštívil jsem magistrát, abych měl více informací. Zaměřujeme se na soubory nezávislé scény, co hrají v Altě, Ponci a podobně. Teď se rozhlížíme také po republice, mimo Prahu. Chci hledat také talenty, začínající produkční. Líbilo by se mi, kdyby se neudělovala cena pouze jedna, ale třeba tři – první, druhé a třetí místo. Aby mohlo být oceněno více lidí a třeba je to motivovalo. I když bůhví, jestli o to vůbec stojí, jestli je vůbec zajímá nějaký Opěla a nějaké jeho peníze.
Hlavní cenou teda budou peníze?
Tak především by to měl být výraz společenského uznání. Měl jsem také slíbené od pana Bořka Šípka (výtvarník, architekt, designér, mj. navrhl ceny pro letošní Thálii – pozn. red.) pro tu cenu nějaké krásné sklíčko. Ale už byl hodně nemocný, ještě týden před jeho smrtí jsem za ním v nemocnici byl, jestli by to nemohl někdo převzít, ale už to nešlo. Takže k tomu obnosu bude určitě nějaké tričko, diplom. Ještě bych chtěl při tomto prvním ročníku předat takovou symbolickou cenu, pokud ji tedy najdu. Když jsem produkoval Naďu Urbánkovou a Country Beat, dostal jsem od nich z Ameriky velkou samolepku Manager. Jelikož to slovo bylo tehdy zakázané, měl jsem ji celou dobu doma schovanou v šuplíku. Tak možná bych to teď někomu mohl předat, pokud ji najdu.
Bude nějaká podmínka pro použití těch financí?
Protože je to moje osobní cena, tak na tom trvat nebudu, ale by hezké, kdyby ji využili k nějakému novému projektu. V příloze naleznete "Vousaté vzpomínky. Jiří Opěla 75", delší rozhovor u příležitosti jeho 75. narozenin, které oslavil v roce 2015.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace