Už po čtvrté hostila Státní opera Praha mezinárodní projekt Prague Ballet Gala, který oživuje lednovou kulturní nabídku našeho hlavního města. Letos program příjemně překvapil dramaturgickou vyvážeností představení, které mělo gradující ráz při výběru klasických i moderních čísel. Prezentovali se účinkující pěti zahraničních scén: Jekaterina Krysanova a Dimitri Gudanov, sólisté moskevského Velkého divadla, Elisabet Ros, první sólistka Béjart Ballet Lausanne, Viengsay Valdés a Rómel Frómeta, pár prvních sólistů Kubánského národního baletu, Mathilde Froustey a Joshua Hoffalt, sólisté zastupující Balet Pařížské Opery a Aki Saito a Wim Vanlessen, první sólisté Royal Ballet of Flander.
Deset čísel tvořilo náplň večera, z toho polovina se řadila ke „koncertní“ klasice. Zahajovacím kouskem bylo Grand Pas Classique choreografa Victora Gsovského v podání pařížské dvojice, pas de deux z roku 1949, připomínající atmosféru Fokinových Sylfid, v čistém provedení. Kubánští tanečníci předvedli klasická čísla hned dvě. Prvním bylo pas de deux z Marné opatrnosti v úpravě Alicie Alonso, druhým pas de deux Diany a Akteona z Esmeraldy. U Viengsay Valdés vynikla jistota, jíž bývají kubánské baleríny proslulé, její partner zase publikum zaujal provedením skoků. V duetu z Marné opatrnosti si tanečníci více pohrávali s hereckým výrazem, zatímco druhý výstup byl především efektní technickou ukázkou, která program uzavírala za bouřlivého ohlasu diváků. Tito interpreti rozhodně vědí, jak své variace „prodat“. Z klasických čísel bylo během večera k vidění také „černé“ pas de deux z 3. jednání Labutího jezera v podání ruského páru, kde zaujalo svým až trochu moc nápadným přizpůsobením aranžmá variací a hudby. Nicméně Dimitri Gudanov si tak díky své dokonalé ose mohl dovolit točit z čisté druhé pozice, zatímco Jekaterina Krysanova prokládala fouettés piruetami v poloze en avant. U této tanečnice vyniklo zejména v adagiu dokonalé ovládnutí nohou, její krok byl téměř neslyšný. Velké pas de deux ze Spící krasavice pak připomněli divákům sólisté belgického souboru, také oni dokázali ze svých partů vytěžit maximum.
Z moderních čísel lákaly zejména dvě kratší choreografie Maurice Béjarta, které tančila první sólistka jeho souboru. Obě měly mnoho společného: postaveny na písni sdílely její příběh (první pod titulem Brel et Barbara skrývá notoricky známou skladbu Ne me quitte pas, je však jen jednou sólovou částí celé choreografie, druhá pak už v názvu nese populární song skupiny Queen I Was Born to Love You), tedy v hudbě mužské hlasy, ale jejich interpretkou je žena. Jsou dynamickou lavinou pohybu, který se nezastavuje a vysílá proud energie skrz tančící tělo. Fyzická zdatnost a gymnastická pružnost jsou podmínkou, stejně jako dokonale emotivní nasazení. K sólovému výstupu měl příležitost i Dimitri Gudanov v choreografii Alexeje Ratmanského Dreams About Japan, která působila jakousi výtvarnou estetikou. Soustředěné vykonávání pomalých pohybů a celkově kultivovaný taneční projev ruského sólisty na publikum velmi zapůsobili. Ukázka z tvorby Williama Forsytha přenesla diváky do jeho tvůrčího období z konce osmdesátých let s duetem z choreografie In the Middle, Somewhat Elavated, která charakteristicky využívá prvky klasického tance, ale propojené v homogenní strukturu, s ostrými změnami póz a rychlými dynamickými pohyby. Duet zatančili Aki Saito a Wim Vanlessen, zdá se, že interpreti si tento kus prožili více než klasickou variaci, jako kdyby lépe vyhovoval jejich možnostem. Stejně tak pár z Pařížské Opery si publikum získal spíše moderní choreografií Cordiablement (Raul Zeummes na hudbu Sergeje Rachmaninova), která v sobě slučovala klasické prvky tance sur les pointes, modernu a civilními gesty v komunikaci mezi partnery, která číslo odlehčovala.
Prague Ballet Gala byl letos plnohodnotným představením svého typu. Vyvážený program nabídl adekvátně kvalitní výkony a návštěva divadla rozhodně nebyla promarněným časem. Uvidíme, jakou úroveň ukáže další ročník.
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace