Echoes

Na taneční scéně se postupně prosazuje nové taneční uskupení ME-SA, o. s. Spolupráce, která začala při představení Angeles and Demons s korejskou choreografkou Ji-Eun Lee, pokračuje dalším projektem. Tentokrát se jedná o site-specific nazvaný Echoes.

Ozvěny míst a prostorů. Ozvěny vzpomínek a pocitů. Inscenační projekt je volně inspirovaný Sylvií Plathovou, americkou spisovatelkou. Otázky ženství, smyslu života i konání, hledání vlastní identity a pocitu zařazení jsou témata, které choreografie svým způsobem zpracovává. Tři charaktery pojaté velmi abstraktním způsobem už od počátku trochu matou, ale jejich vykreslení jak pohybem, tak použitými scénickými prostředky (třešně, vlasy, prach) je životaschopné. Velmi originální kostýmy pracují dohromady s tanečnicemi, jsou plně využívány vždy v daném okamžiku na daném místě. Tanečnice trochu chaoticky provádí diváky prostorem, se kterým se pracuje podle možných dispozic. Celkový kontext všeho dění je však trochu utajený.

Echoes má bezpochyby mnoho kladů. Jedním z největších je živý hudební doprovod. Gabriela Vermelho (Maďarsko) je neskutečně renesanční hudebnice a zpěvačka s velmi podmanivým hlasem. Její hudba je snová i útočná zároveň a nenechá posluchače vydechnout. Má smysl pro dynamiku a podporuje taneční složku představení. Samotné tanečnice (Karolína Párová, Martina Lacová, Hana Kalousková) jako výborné interpretky zaujmou vyspělým tanečním slovníkem, ale motivace pohybu je už spíše na vedlejší koleji. Umístění do netradičního prostoru je samo o sobě obsahem představení, což je bezpochyby velmi interesantní, nicméně nevybočuje z běžného průměru. Premiéra, která proběhla 25. května 2009 v Synagoze na Palmovce oživila tento skoro zapomenutý prostor, ale jeho genius loci nevyužila úplně. Nicméně to dělá projekt variabilním a je tak možné ho umisťovat dle libosti na jakákoliv místa. Scénografie Tondy Šilara se tak pouze přizpůsobí daným podmínkám. Stejně tak nefixovaná forma umožňuje choreografii i časově krátit bez ztráty kontinuity.

Echoes je jistě dobrým počinem mladého tanečního sdružení. Je na něm znát kus poctivé práce, ale zároveň ještě stále nezralost na dramaturgické a režijní úrovni. Nicméně potenciál zde je.