Cílová rovinka letošního Dance Life Expo
Nedělním programem se letošní Dance Life Expo přesunulo do finále. Oproti loňskému roku zde byl více znatelný rozdíl mezi programy i návštěvností v jednotlivých dnech. V pátek jsme mohli mluvit o pomalém rozjezdu, a zatímco v sobotu všechny pavilony, hlediště všech pódií i sály s workshopy praskaly téměř ve švech, nedělní náladu vystihuje ideálně anglický termín chill out. Pavilony B i E se pomalu probouzely z nočního opojení, vystavovatelé bilancovali svou úspěšnost, partneři a účastníci korzovali prostorem a sháněli kontakty na známosti potkané během sobotního večera. Finálový den veletrhu působil přátelsky a spokojeně, vzduchem se nesla nálada vydařené akce i otazníky ohledně příštího ročníku. Co je DLE? Dokonalý mix tanečních žánrů na jednom místě V devíti tanečních sálech nadále probíhaly workshopy všech tanečních žánrů: hip hop, house, street, afro, step, tribal style, kizomba, wild contemporary, akrobacie, ninja combos, pole dance, popping, vogue, flamenco, salsa, lindy hop, standard, zouk, jazz, contemporary nebo kontaktní improvizace. Ve studiu moderního a klasického tance Jan Březina z Divadla F. X. Šaldy v Liberci na svém ranním workshopu Classical contemporary příjemně rozehřál úvodními florwork a contemporary variací. Tomáš Kuťák z Evil Dancers rozproudil zúčastněné úvodním posilováním a několika rychlými variacemi modern jazzu. Contemporary Jitky Tůmové z Pražského komorního baletu bylo zaměřeno na kombinaci techniky Merce Cunninghama a současného tance. Modern jazz Lindy Rančákové propojoval prvky floor worku a současného jazzu s prvky contemporary a znova byl nabídnut zájemcům workshop kontaktní improvizace Kristýny Slezákové z ostravské konzervatoře. 
Evropa 2 Stage přinesla také pestrou škálu tanečních kreací. Dopoledne zahájily show dětí a juniorů top formací Dance Life Tour pod záštitou české taneční organizace CDO, diváky rozohnila také exhibice světových hvězd v pole dance – na sobotní vystoupení dua Yvonne Smink a Dmitry Politov navázali Alex Shchukin a Yulia Kolesova. Jejich kreace vykazovaly oproti sobotním soutěžícím nejen čistotu akrobatických prvků, ale především vynikající propojení s taneční kreací mimo tyč a promyšlenou dramaturgií celého, takřka divadelního, čísla. V mžiku se jeviště proměnilo zpět na téměř divadelní pro contemporary kreaci Lindy Rančákové a kolektivu, jen aby poté následovaly africká show nebo street dance show. Po nich pro změnu zatančila brněnská konzervatoř a následně se celý pavilon ocitl v rytmu salsy. Pastva i pro divadelní diváky Odpolední program divadelní scény na Dance Life Expo patřil dvěma českým konzervatořím, ukázce z práce volného sdružení ProArt a skupinám Evil Dancers a Dance Perfect z Prahy. Janáčkova konzervatoř z Ostravy představila studenty dvou hlavních oborů – osmiletého, specializovaného na klasický tanec, a šestiletého se specializací na tanec současný. Studenti klasické větve se uvedli v jednotlivých sólech a variacích z klasického baletního repertoáru se střídavým úspěchem. Někdy byla vidět nepřesnost a nezkušenost, jindy, jako například v gopaku z baletu Taras Bulba, velká a jistá skočná technika. V čem ale může ostravská konzervatoř posouvat hranice, je její specifikum na studium současného tance. Tam je vidět originalita a hledání nových cest. To dokázala fantazijní Ondina s impresionistickou hudbou Maurice Ravela i velmi vtipné, nápadité dívčí Duety s výrazným tvůrčím potenciálem. Janáčkova konzervatoř podporuje mezi svými studenty i choreografické talenty, kde asi nejzajímavější byla práce Adama Uršulíka Tečka‑Čárka‑Tečka‑Vykřičník s doprovodným scénicky pojatým mluveným slovem a tanečníky, kteří jsou opravdoví, nekopírují, jsou prostě sví. Ukázka lidového tance Mesečina zpracovala originálně i jihoslovanský folklor. 
Taneční konzervatoř Brno představila ve svém bloku žáky od druhého až do osmého ročníku. Střídaly se zde ukázky klasických variací, moderního a lidového tance. Tanečnice a tanečníci brněnské konzervatoře staví na pevných základech profesionality. Nejvíce nás však zaujala choreografická čísla neoklasická (Bizetova Carmen, Tango z Moulin Rouge či závěrečný tanec z alžbětinské doby). Bohužel jsme se z úst moderátorky dozvěděli jen obecné informace o studiu a úspěších absolventů a nic o jednotlivých tanečních číslech. Nicméně profesionální příprava ve všech složkách různých žánrů je zde patrná. Volné taneční sdružení ProArt s vedoucím Martinem Dvořákem oslaví své desetileté působení na české taneční scéně v příštím roce. Souboru jde o tanec a taneční divadlo, o jistou fúzi mezioborových žánrů, jakými jsou herectví, zpěv a tanec. Soubor se prezentoval ukázkou z premiérové inscenace Motion Scores, a to dvěma částmi z celovečerního představení vycházejícího z inspirace české vážné hudby 20. století. Partita Vítězslavy Kaprálové v choreografii slovenské Evy Klimáčkové přináší plynoucí kontaktní duety, ale nic víc. Sonátu Bohuslava Foerstera si vybrala švýcarská choreografka Leonie Wahl. Taneční trio, kdy každý cítí hudbu jako feeling – dílo úsměvné, které se ale záměrně vyhýbá hudební lyrice. Ukázka z tvorby Martina Dvořáka Emoticon, jenž vychází z baletu Tomase Hodge a Franze Kirmanna, byla vytržena z kontextu celého díla uvedeného v brněnské vile Tugendhat. Přesto však duet dvou nejvýraznějších osobností ProArtu Martina Dvořáka a jeho ženy Irene Bauer byl plný napětí, pohybových nápadů, změn vztahů. Důležitá byla síla osobností, hra s pohybem, jeho dynamikou, tvarem, gestem, působením v čase a prostoru. Závěrečný program skupin Evil Dancers a Dance Perfect přinesl ukázku tvorby Tomáše Kuťáka, která je inspirována současnou populární hudbou a patří spíše mezi ukázky show dance. Tanečníci jsou poměrně dobře připraveni, vyjadřují se ve stylu jazz, street a modern dance, ale divadelní sdělení jejich kreace neobsahují. 
Rozloučení a netrpělivé vyhlížení dalšího ročníku Dance Life Expo 2014 končí. Nezbývá než se s ním smutně rozloučit a poděkovat za jedinečné zážitky. Již potřetí jsme si díky němu mohli uvědomit, jak záslužným činem je propojení různých tanečních žánrů a jejich vzájemná komunikace, podpora a respekt. To, že zájem tanečníků ani veřejnosti o tuto akci neochabuje, že se tanečníci nadšeně přijedou podělit o svůj pohled na tanec s ostatními a zatleskat jiným, pro ně vzdáleným stylům. Že taneční svět je v naší republice možná malý, ale otevřený, podceňovaný, ale o to více bojující svým nadšením a potem. A že ty, kteří mají tuto akci na starosti, kteří se nevzdali a vybojovali pro nás tuto krásnou platformu, bychom měli uctívat a nosit na rukou, i když jsou často skromně skryti v zákulisí jako šedé eminence. Dance Life Expo 2015 je za rohem. Nezbývá než se na ně těšit a bojovat za to, aby přineslo ještě více zážitků ještě více tanečníkům i divákům. 
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace