Divadlo Ponec opět propůjčilo svá „prkna“ souboru Junior Domino Dance Company, který už od roku 2001 působí při studiu Dance Perfect.
V úvodu večera se představily tanečnice v repríze choreografie Hold up Lucie Mírkové. Oproti květnové premiéře byla znát větší jistota v provádění jednotlivých pohybových sledů, ale do dokonalosti ještě krůček zbývá, neboť stále bylo sem tam patrné nějaké to zaváhání. Chtělo by to také více sehranosti ve sborových částech.
Ve Fuze Jarka Cemerka se dostálo jistých personálních změn. Tanečnici Kristýnu Krejčovou vystřídala Karolína Párová. Nicméně ani tato změna nepřekryla slabiny, které jsou spíše choreografického rázu. Použitý pohybový slovník nedosahuje svou kvalitou na možnosti dané hudbou a choreografie tak vyzní mnohdy prázdně. Sice neurazí, ale bohužel ani nenadchne.
Svou premiéru zažilo dílo Tomáše Kuťáka s názvem Šťastné povídky. Vytvořil pro skupinu poměrně „čerstvých“ tanečnic sérii minipříběhů, jejichž vypravěčkou a jakýmsi spojovacím článkem se stala tanečně vyzrálejší Adéla Blažková. Jako doprovod byla zvolena hudba ve stylu Britney Spears, Christiny Aguilery a jim podobných. Bohužel bylo toto uvedení hned v několika ohledech velmi nešťastné. První otázkou je samozřejmě volba tématu, pohybového stylu choreografie a zvoleného hudebního doprovodu. To vše dohromady totiž vzhledem k ostatním toho večera uvedeným produkcím působilo poněkud lacině. Omluvit to samozřejmě můžeme nižším věkem interpretek, kterým očividně toto téma sedlo.
Dále musíme poznamenat, že ani z technického hlediska nebylo provedení choreografie bez šrámu. Na tanečnicích byla znát nejistota, pohyby byly nedotažené, celkově spíše odcvičené než odtančené. To je ale nejspíše dáno tím, že většina interpretek nemá za sebou tolik tanečních zkušeností.
Možná, že však největším problémem je uvedení této choreografie právě v divadle Ponec. Tento typ představení je totiž spíše vhodný na soutěže moderních disco tanců.
Co dodat závěrem? Ačkoli většina diváctva z řad příbuzných a známých tanečníků projevovala nadšení, pravidelní návštěvníci divadla Ponec odcházeli se smíšenými pocity. Vkrádá se na mysl myšlenka, že oproti květnovému po všech stránkách poměrně kvalitnímu představení Junior Domino Dance Company, bylo toto spíše krokem zpět než kupředu.
Recenze je psána z představení dne 8.1.2008Daniela Zilvarová
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace