Bohemia Balet: Premiéra 2012
Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, představil v neděli 25. března na Nové scéně ND nové choreografie, které vstupují tuto sezónu do jeho širokého repertoáru. Ten sestává jak z děl klasických, mezi něž patří například Lifarova Suite en blanc či Fokinovy Les Sylphides, ale i ze současných choreografií Petra Zusky (Bolero) a mladých tvůrců Tomáše Rychetského a Viktora Konvalinky (Jakstohoven). Na repertoáru Bohemia Baletu ovšem nechybí ani díla významných českých choreografů Pavla Šmoka a Jiřího Kyliána, kteří dnes již také patří téměř ke klasikům.
Právě Jiřímu Kyliánovi byl věnován letošní premiérový večer, na kterém byla uvedena jeho choreografie Un ballo v novém nastudování Bohemia Baletu. Pocta mladých tanečníků ovšem nepatřila pouze našemu nejvýznamnějšímu choreografovi, ale především jeho matce, paní Markétě Kyliánové, která 28. března oslavila neuvěřitelné životní jubileum, 100 let. Sama bývalá tanečnice, paní Kyliánová je dodnes svým způsobem součástí taneční scény, navštěvuje baletní představení a těší se úctě tanečníků, choreografů i širšího baletního publika. To dokazuje i série představení, která se odehrála v posledním týdnu na její počest.
Ale zpět na Novou scénu za Bohemia Baletem. Program večera sestával ze tří částí, navzájem velice odlišných, možná až příliš. První „třetina“ obsahovala šest různých kusů, spíše moderního až současného charakteru, divák by ale společného jmenovatele mezi jednotlivými díly či s ostatními uvedenými choreografiemi hledal marně. Autory byli zkušení pedagogové konzervatoře Jiří Horák a Alena Drapalíková, choreograf současného tance Jan Kodet, zahraniční host Bérangère Andreo a v jednom případě dokonce samotné studentky/členky souboru. Výsledkem této skladby byla kvalitativně značně nevyvážená směs. Mezi světlé okamžiky patřila rozverná choreografie Stones od Jana Kodeta v podání technicky velmi vyspělých interpretů Kateřiny Plaché a Ondřeje Vinkláta. Také Twins od Aleny Drapalíkové, založená na čistotě pohybu a geometrických tvarech kreslených minimálně oděnými těly, působila díky výkonům Kristiny Kornové a Kryštofa Šimka jako potěcha pro oko. Serenáda Jiřího Horáka, nazvaná podle hudební předlohy P.I.Čajkovského, v sobě spojovala prvky lidového, moderního i klasického tance, základním principem bylo přenesení pocitu z hudební předlohy do tance. K tomu účelu sloužily čtyři páry tanečníků, kteří spolu na jevišti laškovali a tvořili různé malebné obrazy. Na podobném principu pracovala s hudební předlohou francouzská choreografka Bérangère Andreo ve svém díle Lunedda. Inspirací jí b
yla hudba Christiny Pluhard, která pracuje s hudbou raného baroka a s lidovými písněmi francouzskými, španělskými a italskými, interpretovanými na tradiční hudební nástroje. Choreografie je stylizovaná do prostředí francouzského či italského venkova za starých časů, opět zde nalézáme skupinu mladých lidí plných elánu a radosti ze života, kterou předávají i publiku. Především vynikala pánská část sboru, Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar a Alexandr Sadirov, se svými akrobatickými kousky a spontánním výrazem. Příjemnou podívanou kazily pouze kostýmy Romana Šolce, které na tanečnících nepůsobily příliš lichotivě.
V druhé části večera se mohli diváci už zcela ponořit do krásy čistého tance. Un ballo na hudbu Maurice Ravela (skladby Le tombeau de Couperin a Pavana pro mrtvou infantku) byla první choreografie, kterou Jiří Kylián vytvořil pro svůj soubor NDT II. Dílo tedy ideální i pro mladé tanečníky souboru pražské konzervatoře. Un ballo: tanec, ples či cokoli chcete. Tato nedějová choreografie si klade za cíl především „ztělesnit“ tancem hudební předlohu a souznění mužského a ženského elementu. Decentní nasvícení svíčkami, jednoduché černo-šedé kostýmy evokující plesové šaty, jemná Ravelova hudba a čistá interpretace zaručily ničím nerušený umělecký zážitek.
Na závěr programu byla pro odlehčení umístěna choreografie Červenej čudlik. Hravá koláž tanečních i hudebních stylů je dílem členů Bohemia Baletu a absolventů konzervatoře Ondřeje Vinkláta a Štěpána Pechara. Jedná se o sled komických i vážnějších scének točících se okolo kouzelného „červeného čudliku“, který splní každé přání (i když někdy to dopadne možná jinak, než bycho
m si představovali). Interpreti, šest chlapců a jedna dívka, se předhánějí, aby získali tento předmět a jejich přání nás zavedou do různých, mnohdy až absurdních situací. Stylem práce nelze popřít určitou inspiraci tvorbou skupiny DekkaDancers, tvůrci ale prokázali vlastní smysl pro humor jak pohybový, tak situační a několikrát vyvolali v hledišti salvy smíchu. Za zmínku stojí například parodie na darwinovský vývoj člověka – v tomto případě tanečníka – z opice. Karikování klasického, moderního i lidového tance působilo v kontextu studia na taneční konzervatoři též velice trefně.Z premiérového večera Bohemia Baletu, různorodého a plného kontrastů, tedy nakonec diváci odcházeli s úsměvem na rtech. Snad se toto finále líbilo i jubilantům, kterým bylo věnováno. Psáno z představení 25. března 2012 na Nové scéně Národního divadla. Program: Serenáda - IV. Věta
Hudba: P.I. Čajkovskij
Choreografie, nastudování: Jiří Horák
Tanří: Tereza Chábová, Ondřej Vinklát, Sandra Danielová, Lýdie Hájková, Anna Srncová, Štěpán Pechar, Alexandr Sadirov, Kryštof Šimek Primavera
Hudba: J. Rodriguez
Choreografie: Bérangère Andreo
Asistentka choreografie: Yveta Hubičková
Tančí: Jaroslava Janečková Stones
Hudba: Fallulah
Choreografie: Jan Kodet
Tančí: Kateřina Plachá, Ondřej Vinklát Wasted way
Hudba: H. Zimmermann
Choreografie, tančí: Kristýna Kociánová, Kateřina Rošková Twins
Hudba: M. Attack
Choreografie: Alena Drapalíková
Tančí: Kristina Kornová, Kryštof Šimek Lunedda
Hudba: hudební koláž Christina Pluhard
Choreografie: Bérangère Andreo
Asistentka choreografie: Yvetta Hubičková
Kostýmy: Roman Šolc
Hlas: Chantal Poulain
Tančí: Tereza Chábová, Sandra Danielová, Jaroslava Janečková, Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar, Alexandr Sadirov Un ballo
Hudba: M. Ravel/Le tombeau de Couperin, Pavana pour une infante defunte/
Choreografie: Jiří Kylián
Nastudování: Nataša Novotná, Václav Kuneš, Rei Watanabe
Pedagogické vedení: Alena Drapalíková
Scéna: Jiří Kylián
Kostýmy: Joke Visser
Světlo: Joop Caboort
Světelná revize: Kees Tjebbes (21-02-2009, Intro Dans Arnhem Nederland)
Premiéra 17. Ledna 1991, AT&T Danstheater Den Haag Červenej čudlik
Hudba: R. Strauss, Snap, Touch and Go, P.I. Čajkovskij, Audio Machine, B. Smetana, Tomoyasu, D. Elfman
Námět, choreografie, kostýmy, světla: Štěpán Pechar, Onřej Vinklát
Tančí: Jaroslava Janečková, Alexandr Sadirov, Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar, Marek Červinka, Jakub Rašek, Patrik Holeček
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace