Před sto deseti lety se v Ostravě narodil Emerich Gabzdyl

Gabzdyl se synem. Zdroj V. Vašut

Autor Monika Štúrová

Tanečník, choreograf a pedagog Emerich Gabzdyl se narodil 20. července 1908 v rodině elektrikářského mistra a pocházel z osmi dětí. Ve fotografické dílně se nedoučil, více ho zaujalo divadlo. Jeho prvním tanečním mentorem byl Achille Viscusi, zakladatel baletního souboru v Ostravě (1919). Gabzdyl se o svém pedagogovi vyjádřil takto: „Mám před očima přes celou propast času, jak mne cepoval u tyče, jak mne jako čtrnáctiletého nohatého kluka učil furiant, pozorně sledoval při všech dalších záskocích a pomáhal radou i osobním příkladem, jak ten který prvek zvládnout. V té době žádné taneční konzervatoře neexistovaly, školou tu byla praxe – v této škole byl Viscusi mým prvním profesorem. A jakým panečku!“[1] Ve svých čtrnácti letech tedy Gabzdyl nastoupil ve svém rodném městě do baletního souboru jako elév. V roce 1923 se stal řádným členem souboru a o tři roky později postoupil na post sólisty. Záhy se začal uplatňovat i jako choreograf v opeře a operetě. Velký zlom v jeho kariéře nastal v roce 1927, kdy ztvárnil titulní roli v Legendě o Josefovi v pohostinské choreografii Maxe Semmlera. Posléze se totiž se Semmlerem vydal na několikaleté turné po Rakousku, Švýcarsku a Německu. V Berlíně také vyučoval v Semmlerově škole. Po návratu ze zahraničí působil v Brně (1932–1938), kde se zhostil mnoha velkých rolí a zároveň pracoval také jako choreograf. 

Gabzdylova éra

Stěžejní část svého uměleckého života věnoval rodné Ostravě, kde v nynějším Národním divadle moravskoslezském tančil, hrál, vyučoval, režíroval, choreografoval a šéfoval mu 32 let (1938–1970). Jako tanečník měl Gabzdyl na svém repertoáru přes osm desítek velkých rolí (Romea v Romeovi a Julii, Gireje v Bachčisarajské fontáně, Rudovouse v Labutím jezeře, titulní roli v Donu Juanovi, Apollóna v Apolonovi a múzách a mnoho dalších). V Ostravě vychoval řadu vynikajících tanečních sólistů – Martu Drottnerovou, Alberta Janíčka, Vlastu Pavelcovou či Milana Hojdyse. Jeho choreografická tvorba byla ještě rozsáhlejší, připravil tance do více než sto dvaceti oper, sto třiceti operet, pětadvaceti činoher a vytvořil asi pětasedmdesát baletů, mezi něž patřil například Mír (1951), Honza a čert (1954), Florella (1960), Studna lásky (1967) a další.  

Mimo divadelní prkna působil také jako pedagog, vyučoval choreografii na katedře tance Divadelní fakulty Akademie múzických umění a klasický tanec na taneční konzervatoři v Ostravě (1953–1956). 

Národní divadlo v Praze

Ve věku dvaašedesáti let, kdy se již pomalu blížil k penzi, byl povolán na místo šéfa Baletu v pražském Národním divadle. Sám toto období hodnotil slovy:„Moje poslední angažmá, to byla jistě čest a sláva, ale také starosti. Starosti s ubytováním, s věčným cestováním mezi Prahou a Ostravou, kde jsem měl vedlejší půlúvazek. Bylo to náročné na čas, síly i peníze, ono takové živobytí na dvě strany něco stojí, věru jsem si za tu dobu neušetřil ani halíř…“[2] Zde opět choreografoval tance do oper (Prodaná nevěsta, Piková dáma, Bratři Karamazovia další), samotná taneční představení připravil pouze dvě – Svěcení jara (1972) a Ondráš (1974). V roce 1974 převzal místo šéfa baletu Miroslav Kůra, Gabzdyl odešel do penze, nadále však pohostinsky spolupracoval s mnoha scénami.

Zasloužilým umělcem se stal v roce 1963 a roku 1989 obdržel Řád práce. Gabzdyl byl manželem tanečnice Jitřenky Šumovské, spolu měli syna Reného, herce, zpěváka a tanečníka, který se proslavil hlavně účinkováním v muzikálech. Emerich Gabzdyl zemřel 12. září 1993. 
Zdroje:

ČIŽMÁRIKOVÁ, Monika. Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. století. Diplomová práce, AMU 2017.

GABZDYL, Emerich a VAŠUT, Vladimír. V hlavní roli Emerich Gabzdyl: vyprávění ostravského tanečníka, choreografa a šéfa baletu o jeho cestě k divadlu, dlouhé jevištní dráze a životě vůbec. Ostrava: Profil, 1988.

HOLEŇOVÁ, Jana, ed. Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0

HOLEŇOVÁ, Jana. Gabzdyl, Emerich [heslo].In: Český hudební slovník osob a institucí. Web Centra hudební lexikografie ÚHV FF MU. Dostupné [on-line] na: www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php [cit. 18. července 2018].