Novodobí Narcisové
reportáže
Jednotlivé postavy jsou karikaturami až patologických charakterů. Jsou zahleděni sami do sebe, do své krásy, do svého světa. Chtějí na sebe strhnout veškerou pozornost, potřebují okamžitě uspokojit všechny své touhy a nezdráhají se k tomu zneužít druhé. I jejich pohyby jsou karikaturami jejich povah, připomínají spíše figuríny z výloh obchodů či modely z módních časopisů. Tři muži a dvě ženy mají každý svůj fetiš. První žena prahne po uspokojení (či možná jen po chvilkové blízkosti) a je ochotna kvůli němu podstoupit i ponížení, druhá je naopak příliš hrdá a touží po bezmezném obdivu. Muži zase potřebují mít věci ve své moci. Jeden chce pouze vlastnit krásnou věc (má fetišistickou zálibu v botách na podpadku), další ovládá druhé lidi – i když ne u všech se mu to podaří. Třetí muž vůbec nevyleze ze své „kóje“, kde se schovává za obrazovkou počítače a pro svou plachost není schopen reálného kontaktu s ostatními.
Příběhy těchto lidí jsou vyjádřeny velmi expresivní formou fyzického divadla, která zapojuje tanec i mluvené slovo. Dechberoucí je především originální, náročná a k tématu přiléhavá partneřina, výjimeční tanečníci jsou v Debris Company samozřejmostí. Poněkud křehká kulisa, která ohraničuje prostor scény, je také funkční: její pomocí tanečníci totiž vyjadřují svůj postoj k okolí a na závěr obrácením svých „kójí“ dovnitř naznačí krok směrem k ostatním, přestože každý zůstane zatím schoulen ve svém rohu. Kostýmy, hudba i světla citlivě a nekontrastně dokreslují atmosféru, a především působivá hudba upoutá diváka. Na Debris Company a jejich inscenaci Mono se můžeme těšit již 12. října v divadle Ponec, kde se představí v rámci festivalu Hybaj ho! Koncept, režie, hudba: Jozef Vlk
Choreografie: Peter Jaško, Stanislava Vlčeková
Dramatugie: Martina Vannayová
Scéna: Tom Ciller
Kostýmy: Eva Rácová
Světelný design: Jozef Vlk
Realizace hudby: Jozef Lupták, Peter Krajniak, Peter Šesták, Jozef Vlk
Účinkují: Martina Lacová, Emil Píš, Martin Piterka, Daniel Raček, Stanislava Vlčeková Psáno z přestavení 2. října 2011 v bratislavském T&D Dome elledanse.
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Vlastimil Harapes – Milovník života, společnosti a tanečního umění
osobnosti -
Liberecká Sylf ukázala velký cit pro divadelnost
recenze -
Geiko – Působivý japonský kolorit nezachránil režijní nejistoty
recenze -
Martina Hajdyla Lacová: „Těhotenství je znak ženské síly a sebevědomí.“
rozhovory -
Umělecká rada PONCE o nových procesech, vizích a znovunalézání životaschopnosti I.
rozhovory
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 30 dny
Jana Novotná
https://magazin.aktualne.cz/kultura/coppelia-narodni-divadlo-recenze/r~8bd951501cfa11ef95ee0cc47ab5f122/Ambivalentní Coppélia z Národního divadla
před 30 dny
Jana Novotná
První soubor? Národní balet? Je možné, že již druhé funkční období je naše největší baletní těleso a jeho dramaturgie…Ambivalentní Coppélia z Národního divadla
před 32 dny
Zina Ayoubová
Na rozdíl od zdrcující odborné kritiky představení hodnotíme jako velmi krásné, svěží, s mnoha překvapivými a…Ambivalentní Coppélia z Národního divadla
před 35 dny
Lucie Dercsényi
Dobrý den, pane Slavický, děkuji za upozornění. Vycházela jsem s dostupného archivního materiálu, odkaz zde:…Premiéra 24 – Mladistvý esprit a entuziasmus Bohemia Baletu
před 35 dny
Jaroslav Slavicky
Lucie, dobrý den! Jen malé upřesnění k rezenzi Premiera 24. Pavel Smok uvedl Janáčkovu Sinfoniettu ve světové premiéře…Premiéra 24 – Mladistvý esprit a entuziasmus Bohemia Baletu
před 36 dny
ZR
Vážený pane Vaculíku,děkuji za upozornění na chybu a omlouvám se za ni! Vycházela jsem z informací z archivu ND, kde…
Ambivalentní Coppélia z Národního divadla
Andrea
Nechápu, jak může jídlo dostat přednost před kulturou a pohybovými aktivitami. Hanba vedení Brna!Národní divadlo Brno je nuceno utlumit provoz Baletní školy I. V. Psoty